Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Živelná pohroma 13

14. dubna 2008 v 10:55 | Ash |  Živelná pohroma - B-Kay
"Nechtěl sem tě vyděsit ,omlouvám se",zašeptal tiše do krásných černých vlasů a dlouze jej políbil na čelo.Bill se k němu stulil ještě více.Potřeboval cítit to bezpečí,které dokázalo vytvářet jenom Tomovo náručí.Nic jiného jej tak dokonale nehřálo a nechránilo jako právě Tomova náruč.Už jako malí kluci...
...pokaždé ,když se Bill v noci vzbudil a bál se usnout po ošklivém snu,vzal do rukou svýho velikýho medvídka a ťapal malinkýma nožkama do vedlejšího pokoje,kde spokojeně spinkal jeho bráška.Nebál se klidně otevřit dveře a vejít,protože vědel,že by jej Tom od sebe nikdy neodehnal.I když jej Bill vzbudil někdy nadránem,vždycky tady byl pro něj,aby se posunul ve své postýlce a udělal tím místo i pro brášku.Vydrželi si spokojeně ležet v objetí i celou noc a povídali si o lumpárnách,které plánovali na další den.Bill pak mohl být už klidnější a ničeho se nebál.Vědel,že tady Tom byl,je a vždycky bude jen a jen pro něj...
Jenomže tohle byla scela jiná situace.Vždycky si sice byli blízcí,ale ne až takhle.Kdyby se někdo zašel podívat do Tomova pokoje...nic krásnějšího by snad v životě neviděl.Obě dvojčátka byla zababušená v dece na parapetu u okýnka a dívali se spolu na hvězdy.Přitom si povídali o všem různem...to vlastně ani nebylo důležitý.Bill byl rozvalenej u Toma v náručí a ten jej nežně hladil po vlasech tak,jako to dělával skoro každej večer před několika lety."Proč se to všechno tak změnilo?",špitl tiše Bill a ještě více se přitulil k Tomovým dlaním,které byli opatrně propleteny kolem jeho bříška."Copak?,"šepl Tom,kterej se hlavou opíral o stěnu a přitom se nechával ukolébávat bratrovou vůní,až se dokonce sám přistihl,že mu víčka razem přišla ztěžklá.Bill se klidně opřel o jeho hrud a tiše naslouchal tlukotu Tomova srdíčka."Například my dva",vydechl a přivřel víčka.Najednou šepot v Tomově pokoji ustal a ozývali se jenom tiché nádechy a výdechy dvojčátek,které právě spokojeně usnuli.Uběhli asi dvě hodinky a Billovy očka se rozespale otevřela.Nejdříve si vlastně uvědomoval,co a kde je ,a až když si uvědomil lehké dýchaní za krkem malinko svou tvář natočil.Ocitl se tak 5 centimetrů od svého dvojčátka.Najednou pocítil zvláštní třepotání v bříšku.Bál se jenom toho,že tedka uklouzne a spadne a tím vzbudí i Tomiho,nebo jej omylem odře,nebo něco podobnýho...ale zatím bylo štěstíčko na jeho straně.
Omáměně pozoroval měkké polštářky ve kterých se jako diamant v měsíčním svitu třpitila kovová ozdůbka.Bill neodolal,a opatrně vymanil jednu ručku z Tomova sevření,aby se jí mohl dotknout.Přímo nábožně posouval svůj ukazováček k Tomovo rtům.Kdyby jen vědel,že jeho dvojčátko právě nespí,jak tajně doufal,ale tiše čeká na to,co Bill udělá.V momentu,když se Billův ukazováček setkal z jeho vrchním rtem měl co dělat,aby nevzdechl.Bill jím začal Tomovy nežně hladit celé rtíky a vůbec si neuvědomoval,že by jej tím mohl vzbudit.Byl tolik omámený tím zvláštním pocitem,že nějak normálně ani neuvažoval.Pomalounku nakláněl svou tvář blíž a blíž až Tomův horkej dech ovanul jeho líce.Vědel,že nesmí...ale musel.
Musel ho alespon naposled políbit...
V momentu,kdy lehce opřel svoje rty na rty svýho dvojčete...na rty skoro totožné s těmi jeho prudce otevřel oči,a právě ve chvíli,kdy se už neudržel ani Tom a také je konečně otevřel.Nedokázal by je mít dál zavřené.Bill se malinko odsunul a zhluboka dýchal.Jeho hrud byla natlačená na té Tomově ,která se zběsile zvedala a znovu klesala.Jejich oči zmateně tápali v těch druhých...
Tom vědel,jak moc vyděšeně se ted asi Bill cítí a proto se rozhodl jej malinko uklidnit.Zmoženě natáhnul své dlaně a lehce do nich uchopil Billovu tvář.Jeho oči byli tolik zmatené,až měl Tom chut malinko se usmát.Bill se v Tomově náručí celej obrátil tak,že na něm seděl obkročmo a cítil,že ním přetéká neskonalá touha.Zoufale vydechl a položil svou tvář do ohybu mezi Tomovým krkem a ramenem a umístil tam vášnivěj polibek.Tom prudce zvrátil tvář dozadu,až se chudáček třeskl hlavou o zed xD.Bill se však nezasmál tak,jako by to možná udělal jindy,Právě naopak se vší vážností se na Toma zadíval a lehce se na něm zhoupl.Anai nevědel,co jej to popadlo,ale Tom byl tak krásnej,když tiše sténal,prsty drtil lem svých trenek a zoufale se snažil vyhledat Billovo rty...
Pokračko príšte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama