Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Tohle nemůže bejt můj bratr 7

14. dubna 2008 v 13:20 | Ash |  Tohle nemůže bejt můj bratr - B-Kay
"Já?A proč bych to jako mněl dělat?",zeptal se Tom a snažil se tvářit velice nepodezřele.Bill se na něj nechápavě zahleděl.Žeby si to všechno jenom namýšlel?"Opravdus mně nešpehoval?",pípl tiše a sklopil pohled k zemi.Ted se cítil tedy pořádně trapně.Tom na bratrovy hned poznal,že jej uvedl do rozpaků.A to nechtěl...tedy alespon ne takovouhle lží.Když jej tak viděl ,stát před sebou tolik smutnýho,nedokázal mu lhát.Už mu nechtěl nikdy lhát."Bille počkej",šepl,jakmile se bratr rozhodl odejít z jeho pokoje."Ano?",smutně pootočil hlavou a podíval se Tomovy do očí.Tom v ruce nervozně žmolil lem trika a kousal se soustavně do rtu."Lhal sem ti",špitl.Hned uslyšel Billův hlubokej nádech a také cítil jeho pohled na svý tvářy."Jenomže...sem se nedokázal podívat",pokračoval dál smutným hlasem a pohledem hypnotizoval tkaničky na botou.Avšak to,co mluvil,mluvil ze srdce."Nedokázal sem porušit slib,který sem ti dal.I když sem moc chtěl Bille...utekl sem pryč.Ublížil sem ti stejně tolik jako ty mně a ...už sem ti toho nechtěl nakládat ještě víc",konečně se odvážil podívat do bratrových očí.Na jeho překvapení tam neviděl ani špitku hěnvu,nebo zlosti.Právě naopak.Bill se na něj díval až s neuvěřitelnou láskou a něhou v očích.A to dodalo síly Tomovy pokračovat."Já nad tím hodně přemýšlel a máš pravdu",řekl nakonec a smutně vzdechl."V čem?",ozval se pokojem Billův rozechvělý hlásek.
"No v tom,že...že bychom to nemněli znovu opakovat.Jak si řekl bylo nám tehdy 16.Byl to pouhý žert a to u tebe v pokoji mi promin...neovládl sem se,už se to nestane",slíbil a uviděl,jak k němu Bill pomalounku kráčí blíž.Když stál tak 20 centimetrů od něj,zastavil se.Opatrně k němu naklonil ruku a jemně jí přejel po Tomově ráně,kterou mu uštedřil on sám."Bo-bolelo to moc?",zeptal se a pomalounku mu hladil opuchlý místo.Tom se nemohl ovládnout.Nevědomky tlačil svou tvář ještě víc do Billovy dlaně.Bože Tome...proč mi tohle děláš?Porč tě musím tak moc milovat?Copak už nestačil ten rok plnej trápení?Musím tě mít ted dokonce blíž než kdy jindy?Neovládnu se lásko....nevydržím to...Jenomže jeden z nás musí být ten silnější a chtěl bych to být já...tedy to vlastně musím být já...Já tomu musím zabránit...Tom se ted už naplno oddal svému srdci a hladově líbal Billovy dlaně.Chtěl se ovládnout...avšak tady prohrál hned.Hned pochopil,že jediný,po čem vždy toužil a taky touží je jeho bratr...a to se nikdy nezmění."Já už nedokážu myslet na nic jiného Bille...",naláhavě šeptal a ted se svými nenasytnými polibky snažil obsypat celý Billův krk."Tome...prosím dost",špitl Bill,kterej byl na pokraji svých sil."Odejdi prosím",zopakoval,avšak žádnou odezvu to nemnělo.Tom se polibky přemístil na bradu,kterou hladově skousával...
Pokračko príšte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama