Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Narozeninový přání, chci tě zpět 5

14. dubna 2008 v 16:15 | Ash |  Narozeninový přání, chci tě zpět - B-Kay
Tohle nemůže bejt pravda.Bill přeci nemůže bejt jeho bratr.Nebo ano?Tom nic kolem sebe nevnímal .Až ted mu to všechno docházelo.To proto mu to tady bylo známy.To proto jej Bill nečím zaujal.Prostě se mněli potkat.Mněli se ještě jednou vidět.Asi to tak bylo psáno ve hvězdách."Bill,je…můj bráška.Můj ma-malej bráška",koktal potichu Tom a ronil boří slzy na Billův polštářek.On ho našel.Tak moc se bál ,že ho nenajde a Bill mu spadl rovnou z nebe.Bill je ta osoba,kterou chtěl najít už 11 let?Tenhle krásnej černovlasej a navíc velica přitažlivej kluk je nakonec jeho dvojčetem?
Tom si ani nevšiml,že do pokoje potichu vešel Bill."Hm,stalo se něco Tome?",zeptal se a upíral na Toma překvapenej pohled.To asi proto,protože nečekal,že ho tady najde plakat.Ale když se lépe podíval,uviděl v Tomových rukou něco,co by tam nemnělo být."Kdes vzal to fotku?",zeptal se poněkud ostře.Možná udělal chybu,když vzal domů cizího kluka.Pomalu se přiblížil až ůplně k Tomovy a fotku mu vytrhl z rukou.No Tom byl jako v transu.Koukal na něj,jako na boha.Má tak nádherný oči…má moje oči…"Tome,vnímáš mně?",zeptal se Bill,kterej začínal být nervozní.Ne,že by nebyl rád,že na něj hledí,no tohle už bylo moc."Bi-Bille,kdo je na tý fotce?",zeptal se,jakoby se chtěl opravdu ujistit,že to na tý fotce sou oni dva.Že ta sladká tvářička vedle patří skutečně Billovy.Bill na něj polekaně hleděl."Je to můj bratr",šepl po chvilce a nespouštěl z Toma pohled.Vypadal tak štastně.Najednou mu přišlo líto,že na něj tak vyjel.Posadil se vedle něj a prstem mu setřel pár slzyček,které ulpěly na jeho tvářy."Promin mi to Tome.Nechtěl sem hned tak vyjet ,já…moc mi chybí.Máma se k němu ani nechce přiznat,že je to její syn,no já…já jen mám pořád tak moc rád",špitl a zahleděl se do Tomových očí.
Tom ale najednou nevědel,jestli mu to má říct,nebo,nebo ne.Jejich máma by jej určitě vyhodila a oba by pak trpěli.Takhle to asi bude lepší.Ale on to nedokáže tajit.Nejraději by jej obejmul a vykřikl by radostí,že je jeho bratr,no bál se Billovy reakce.Určitě mu to řekne,ale ještě ne dnes.Dneska to ještě musí strávit on sám."Ty máš sourozence Tome?",zeptal se se zájmem v hlase Bill a v rukách žmolil fotografii."Mám bratra Bille",pousmál se a chytl jej za ruku.Bill se na něj polekaně zahleděl ."Chci,aby byl tady se mnou Tome.Potřebuju jej stejně,jako ty tvýho bráchu",nachvilku se odmlčel."Tome,možná to bude divný,no…mohl,mohl bys mně obejmout?",zeptal se s třesoucím se hlasem.Tom neváhal ani vteřinu a pevně si Billa k sobě přivynul.
Oba cítili něco jinýho než když je objal,někdo z rodiny.Byla v tom ta krásna blízkost a vzájemná důvera.Bill vědel,že Tom je sice cizí člověl,no cítil pravej opak.Cítil se při něm tak krásně.Po 11 letech cítil,co to je láskyplné objetí.Jenomže nevědel,proč tohle cítí u Toma.
Tom to ale na rozdíl od něj vědel.
Už to nedokázal v sobě držet.Nedokáže se koukat,jak se Bill trápí.Musí mu to říct,i když mu už pak nebude důveřovat,ale tohle je prostě jeho povinnost.Opatrne od sebe Billa odtáhl a zahleděl se mu do očí.Chtěl na něj jít pomalounku."Bille,už neplakej",šepl potichounku a letmo se dotkl Billovy tváře bříšky prstů.Bill nechápal,co v něm dokáže vyvolat tenhle hip hoper,a hlavně proč?Dokonce jakoby přestal dáchat,když se jej Tom dotkl.Tak moc mu chyběli tyhle doteky.Podvědome se k němu přisouval blíž ,a přitom se mu stále díval hluboko do očí….Má tak krásný oči.Tak krásně upřimný…
Pokračko příště!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama