Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Narozeninový přání, chci tě zpět 2

14. dubna 2008 v 16:00 | Ash |  Narozeninový přání, chci tě zpět - B-Kay
Bill smutně sešel schody k mámě na večeřy.Ale stejnak nemněl vůbec chut jíst.Pořád nad tím musel přemýšlet.Je Tom stejný jako on?Přeci byli dvojčata…Je taky tak vysoký,taky má rád rockovej styl?Nebo se od sebe v některých věcech liší."Bille?",ozvala se Simone,když zjistila,že její syn ji nevěnuji žádnou pozornost."Bille",zopakovala trokšu hlasitěji,no Bill byl ted někde v Berlýne při Tomovy.Tak moc jej chce vidět."No tak Billi",torkšu ním potřásla,nacož se Bill konečne probudil."Jo?…Co se stalo?",zeptal se vykolejeně."Si v porádku?",zeptala se Simone ustarane."Jo jo,jenom,ale nic…to nci.Nemám hlad",řekl a odešel do svýho pokoje.Simone už začínala pomalu tušit,že její syn pořebuje svýho bratra.Jenom si to nechtěla připustit.
Tom si lehl do postele a zbytečně se pokoušel usnout.Bylo mu smutno.Už tady nechtěl být sám.Už tolik nocí mu tady někdo chyběl.Někdo,komu by se mohl svěřit i stím,co tátovy nikdy neřekne.Rozsvítil si svou lampičku u postele .Najednou ho ale něco napadlo.Rychle vstal a utíkal do tátova pokoje.Obvykle tam nechodil,ale tedka ho něco povzbudilo k tomu,aby tam šel.Rozsvítil a přiběhl ke skříni,ve který mněl jeho táta osobní věci.Vytáhl velikou škatuli,ve který byli mimo jiné taky knížky s telefonníma číslama .Začal se v ní přehrabávat až našel starý číslo k nim domů."Určite už nebude platný",vzdechl no i tak vzal do rukou telefon a vytukal číslo."Zvoní.Proboha",šepl a napjatě čekal,až se někdo ozve.
Bill se šel právě napít do kuchyně,když uvidel,že máma kouká v obýváku na televizi.Chtěl jenom rychle přeběhnout,protože se chtěl vyhnout máminym hloupým otázkám.Jakovy nevědela,co mu je.Už už se vracel do svýho pokoje když najednou zazvonil telefon.Bill byl překvapen,kdo by mohl v tuhle chvíli volat,ale přesto váhavě podešel telefonu."Halo?",ozval se.
Tomovy upadlo u ucha sluchátko.Byl to on.Byl to jeho bratr.Dvojče."Haloo?Je tam někdo?",křičel Bill do telefonu,no pozdě.Sluchátko bylo už hluchý.Šel si tedy lehnout dost překvapen,no jeho bratr dnes usne štastnej.Mněl tak krásnej hlas.Byl to on,určitě.Ale jakto,že si ještě nezměnili číslo?
Právě slyšel po 12.letech hlas svýho bratra.Musí ho najít.Musí ho vidět.Vrátí se do Magdeburgu…neřekne o tom ani tátovy a vrátí se…Musí jej vidět,tolik touží vidět zase jeho tvář.Kdoví jestli mu je podobnej…
Pokračko příště!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama