Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Líbej mě! 17

14. dubna 2008 v 19:30 | Ash |  Líbej mě! - B-Kay
"Chci aby sis konečně uvědomil,že tě tady potřebuju",šeptal Tom bezcílně putujíc rozechvělýma rtama po Billově kůži na bradě.Bill však nechtěl podlehnout.Slíbil si přeci,že bude silný,a to se taky pokusí dodržet."N-ne",vydechl tiše a nesouhlasně zavrtěl tváří.Tomova víčka se rozevřeli náhlym poznáním.Tušil,že Bill nebude chtít zůstat.Dokonce si sám říkal,že jej nebude přemlouvat,ale nedokázal jinak.Nedokázal mu prostě s ůsměvem říct ahoj když vědel,že jej bude vídat jen málokdy.A nedokázal to právě ted,když konečně pochopil,jaký místo patří Billovy v jeho srdci."Podívej Tome,já...nevím,co se to stalo u tebe v pokoji.Ale,nechci,aby sis myslel,že to znamenalo,že se něco mění.Podívej,já to potřeboval stejně jako ty.Oba sme byli uspokojeni a tím to končí tečka.Jasný?Chtěl sem ti říct jenom tohle,takže bys už mohl jít",šepl a se slzama v očích se posadil na postel.Samozřejmě,že mu lhal.Bylo to dokonalý a znamenalo to pro něj více,než Tom mohl tušit.Jenomže se hrozně bál...
Hrozně se bál toho sklamání,které by zažil stejně tak,jako všechny Tomovy holky.Ještě žádná pro něj neznamenala víc,než jen pobavení na jednu noc.Ještě nikdy nikomu neřekl ty slova:Miluji tě...
Ještě nikdy jej neviděl prosit o něčí polibky,nebo doteky...a možno právě toho se leknul.Bál se totižto odmítnutí,které by bolelo více,než kdyby mu někdo přepichl ostrým nožem tedka už zamilované srdíčko."Prosím odejdi",vydechl a unaveně složil svou tvář do dlaní.Tom se na něj zahleděl utrápeným pohledem,avšak vzdát se nemínil.Pomalounku podešel až k postely a kleknul si k Billovo nohám."A když řeknu že ne?",zeptal se sebejistě svou otázku a vpíjel se hluboce do bratrových překvapených očí.
"Cože?",pípl Bill a nemohl uvěřit svým uším."Já nechci odejít.Mžoná že sem blázen Bille,ale poprvé v životě cítím,že chci u někoho zůstat.",jeho slova byla klidná stejně jako i výraz jeho tváře.Bill zhluboka dýchal a snažil se prodýchat počáteční šok."Ty si to vůbec uvědomuješ Tome??Miloval ses se svým bratrem",Billova slova zase působila malinko roztěkaně,avšak měla stejně velikou sílu jako ta Tomova.
Tom se na kolenou nadzvednul a zadíval se Billovy hluboce do očí."Ty máš strach",šepl jistě a pořád držel v dlaních Billův chvějící se obličej."Máš strach,že skončíš jako ty ostatní že?",zeptal se potichu svou otázku a přitom nespouštěl pohled z Billovo nádherných očí,které se schovávali pod bělostným víčkem.Bill se odvážil konečně promluvit,avšak jeho očka byli pořád pevně zavřená.
"Nepřežil bych,kdybys mi řekl,že sem byl jenom jednou z mnoha dalších,na které čekáš",špitl a po líci se mu skutálela obrovská slza neštěstí a strachu.Tom se na něj podíval snad poprvé v životě pohledem zamilovanýho člověka a slzičku mu setřel svýma rtíkma.
"Já čekal právě na tebe",zašeptal a lehce jej políbil.Bill mu polibek neopětoval.Dokázal jen vydechnout horký vzduch,kterým ovanul Tomovy rty.Tom se tedy pokusil ještě jednou.Jemně se sklonil k bratrovo rtům a lehce je vsál mezi své.Cítil,jak Bill opatrně a váhavě spolupracuje.Jako kdyby se rozhodoval,jestli má nebo ne...
Pokračko príšte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama