Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Líbej mě! 16/1

14. dubna 2008 v 18:30 | Ash |  Líbej mě! - B-Kay
"Klucííí",ozval se zezdola hlas veselé Simone,která právě nakoupila všechno možný na večernou párty.Chtěla si své dvojčátka užít alespon naposled jako dva synky,kteří bydlejí s ní pod jednou střechou,protože zítra se ten mladší a křehší stěhuje.Možná že kdyby jí to řekl Tom,nebála by se tolik jako ted.A vůbec neštastnější...no tedy spíš nejpokojnější by byla tehdy,kdyby ji řekli,že se stěhujou spolu.Simone totižto moc dobře vědela,jak moc je její mladší synek křehounkej a také vědela i to,že odmala jej vždycky chránil právě ten,který tady zůstává.Ale tak,budiš.Je jim oboum 18 a ona už se jim nemůže plíst do života.Vědela ,že tenhle den jednou musí přijít,jenom to nečekala právě dneska...
Bill na sebe rychle navlíkal kusy oblečení rozházené po pokoji,zatímcoí jej Tom s posmutnělým výrazem ve tváři sledoval.Tušil,že něco není v pořádku.Stačilo vidět Billův zmatenej výraz a hned tušil,že toho Bill lituje.Bill na sebe rychle navlíkal boxery,džíny a nakonec pokrčené triko."Ty toho lituješ že jo?",zeptal se tiše a smutně utkvěl pohledem na právě odcházejícím bratrovy,kterej se razem zastavil.Tiše vydechl a konečně se odvážil opětovat Tomovy pohled.Hleděli si zpříma do očí a oba v nich mali nepatrné stopy po slzách.Billa pohled na strapatýho zmatenýho a hlavně uplně nahýho Toma zachumlanýho v peřinách dokonale odzbrojil.Chtěl si nalhávat,že to byla jen chyba,nebo absták z nedostatku sexu,no tím by lhal akorát tak sobě."Hned jsme dolů mami",křikl ji naspátek,protože se její volání začalo ozývat pořád častěji.Nakonec to tedy Simone vzadal a šla připravit něco k snětku.Konec konců,chtěla je přece překvapit...
Bill tedy dveře znovu zavřel a otočil se na své dvojče."Přijd dneska kolem půl jedné za mnou ano?",vyřkl Bill tiše a lehce si olízl rty.Tom se prudce otočil k budíku na nočním stolku,aby zjistil kolik je hodin.Bylo málo po půl desátý.Lhece vykolajeně ale přesto přikývl a pak už jen slyšel tiché zavíraní svých dveří,jak Bill odešel."Panebože",vydechl a slehkým ůsměvem se svalil znovu do kopečky polštářků,které byli ještě pořád cítit po Billovo vůni.Tohle byl snad jen sen.Miloval se se svým vlastním dvojčetem,o kterým ještě nedávno všem vykládal že je ošklivej jako noc,a dokonce se mu to děsně líbilo.Strašně se bál,že by chtěl Bill Andrease,no tedka už strach neměl.To on se s ním mohl milovat.Mohl jej mít...a bylo to pro něj něco dokonalýho.Dokonce to ani nevědel popsat.
Byl zmatenej,poblázněnej,nejraději by tedka štěstím někde lítal,ale také cítil něco divnýho.Něco,co ještě nikdy k nikomu necítil.Nevědel,co to je.Jenom lehká křídla motýlků v bříšku mu pomalu šeptala,že se mu stalo to,co ještě nikdy předtím necítil.Žeby se konečně zamiloval?On Tom Kaulitz.Je vlastně schopen milovat??...
Oslava s mamkou byla plná vspomínání ale také se hodně nasmáli.Koukali na televizi nebo jenom tak bezcílně mluvili o hloupostech.Mamka se chvilku snažila Billovy odchod rozmluvit,ale moc neuspěla.Synek byl prostě neoblomnej.Bill když si něco vzal do hlavy,tak od toho jenom tak neupustil.
Tom by mu to i chtěl rozmluvit,ale po tom všem,co se stalo byl natolik šokovanej,že je jen tiše pozoroval,a modlil se,aby se dal čas přeskočit a on už mohl být znovu u Billa.
Co mu asi chce říct?...
Pokračko príšte!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama