Polibek je krásný vynález jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná...

Duben 2008

Můj zlobivej model 4 2/2

30. dubna 2008 v 20:14 | Amelle |  Můj zlobivej model - B-kay
"Proboha Tome,promiň",zaštkal tiše Bill a rychle podal Tomovy svou ručku.Ten ji nejistě přijmul a poté se na Billa rozzlobeně zahleděl."Tos udělal schválně",sykl,jak si oprašoval špinavé oblečení.Bill prudce vypulil svoje kukadílka a na tváři vykouzlil pohled naivnýho štěněte,které ani samo newí,co se stalo."Schválně?A proč bych to jako dělal?!Sem se pošmykl no",povzdechnul si a pomalu sklonil svou nnadmíru přtažlivou tvář."Fajn,promiň..tak jdeme?",zeptal se, a už jenom touhle otázkou vykouzlil na Billově tváři nadšený ůsměv."Tople bude uplně skvělý,já cítím,Tome,že si budem skvěle rozumět.A koupím ti fúúru skvělej věcí",pištěl Bil,kterej vesele cupkal před Tomem,kterej mohl jenom nevěřícně zírat na ten výjev před sebou.A to si vždycky myslel,že když je někdo modelem,že alespon trošičku vážný ,jenomže tohleto se spíše chovalo jako malé dítě.A navíc někdy dost otravné…
"No nebylo to skvělý?",ozval se Tomovým bytem veselej hlásek,když jeho majitel narval dovnitř asi 5 tašek a několik škatul s Billovejma"botičkama",jak to on nazval xD."To víš že jo",procedil Tojm vztekle skrze pevně sevřené rty,jak se rozvalil na měkounkej gauč.Bill se vrhl na tašky a ještě jednou si pečlivě koukal oblečeníčko,které si ted nakoupil."Ou a já zapoměl-tohle sem koupil pro tebe",zářivě se usmál a držel v dlaních malou igelitní taštičku.Tom zdrceně protočil oči,protože už toho dostal až až…Tričko s nápisem-Když sem sexy,ůsměj se-fialové barvy,pak ještě botky,které až nepříjemně připomínaly ty Billove a dokonce mu koupil potítko se smailíkem xD.Byl tak velkorysí…xD.
"Budu hádat.Je to nějaká krásná kabelka,která se bude dokonale hodit k těm botkám",vykouzlil na své tváři "vřelej"ůsměv,akdyž Bill vesele pokroutil tvářičkou,rozhodl se ještě tenhle poslední extrém otevřít…Na Tomovo překvapení však taška obsahovala něco konečně klučičího.Byla to černá čapka.A když ji vybalil,dokonce zjistil,že dost pěkná černá čapka,která byla s dokonale příjemného materiálu.Překvapeně pozvednul očka k Billovy,kterej držel v dlaních tu samou čepičku."Já si ji také koupil.To ted budeme jako dvojčátka",sladce se usmál,jenomže jenom on sám vědel,proč tohle všechno udělal…Hned,jak z jeho rtů vyšlo slůvko dvojčátka,Tom zvážněl s klonil smutně pohled."Děkuju",vydechl a rozhodl se,že si pujde dát sprchu,než zaleze do postele-no tedy spíše na gauč,a ta malá chlupatá koule mu tady bude pištět při uších,protože Billův Tomásek nemá rád sluníčko xD-Už ted se těšil,jak jej zavře ěnkam do koupelny,když vidá jenom jedinej pisklavej zvuk xD…
"Můžu zatím udělat večeři?",zajasal Bill a mile se na Toma podíval.Ten na něj překvapeně zamrkal."Umíš vařit?".Billova hlavička vesele přikývla a pak už Tom jen mohl vidět,jak se ty štíhlé nožky vyzouvají z tenisek a jejich majitel se rozcupkal do kuchyně.S výdechem se tedy pobral nahoru po schodech,kde měl koupelnu a svůj pokojík.Jeho ybt totiž obsahoval,jakoby dvě patra,a vypadal celkem hezky.Tom ho právě kvůli těm schodům koupil.
Hned,jak se za ním zavřeli dveře koupelny,začal si svlíkat obrovské oblečení a chudáček celej unavenej vešel do sprchovýho koutu,kde na sebe nechal dopadat horkou vodu,která jej měla alespon trošku probrat…
Zatímco on se koupal,Bill se pomalounku seznamoval s Tomovou kuchyní.Musel přiznat,že jeho bráška má vkus.Dokonce tady v těch věcech ani neměl nepořádek.A to je na kluka nezvyklé."Chtěl bys vodičku?",zeptal se mile-konečně svým hlasem Billa,kterej k němu přicupkal s mističkou v tlamičce.Vzal misku,a napustil do ní studenou vodu."Tady to je",vesele jej pohladil a poté mu pohled padl na ledničku,která byla zářivě bílá,a na jejím povrchu svítilo několik fotek...Jako první si všiml fotečky Tomova pejska, pod kterou se zářivě odrážela drobná magnetka -BILL.Bill se překvapeně otočil na pejska,kterej na něj zvědavě hleděl."Bille?",zeptal se a v tom momentu pejsek nastražil uška a vyhodil dopředu tlapičkou…Bill se překvapeně zamyslel.Proč pojmenoval svého psa Bill?!Vůbec tomu nerozuměl.Nevěřícně zavrtěl hlavičkou a poté se znovu vrátil pohledem k ledničce.Uviděl tam dokonce fotku mamky i -to vysoké s hnědými krátkymi vlasy byl asi jejich táta…
Najednou však vzal do dlaní malinkou fotečku,která mu málem vyrazila dech.V jeho hraně namyslených a rozmazlených očích se najednou zaleskli slzy…Ta fotka byla tak krásná…ani nevědel,že je někdy rodiče fotili v takovémhle objetí…přišlo mu to děsně krásné..Ale všechno to už přešlo.Tom jsitě zapoměl,a takhle vlastně vypadal celkem štastně a spokojeně.Bill tedy opatrně vrátil fotku spátky na místo a poté se počal připravování večeře…
"Co to jako je?",zeptal se Tom,když se nevrle rejpal lyžičkou v nějakých divných spletencích listů a semínek.Bill se na něj vesele usmál."Já se totiž stravuju zdravě.A náhodou je to moc chutné.Sou to obilné klíčky a ještě různé druhy semnínek z-",chudáček ani nedokončil a už byl umlčen rázným přistátím Tomovy dlaně na jeho rtech….
Pokračko príšte!

Můj zlobivej model 4 1/2

30. dubna 2008 v 20:13 | Amelle |  Můj zlobivej model - B-kay
"Co sis to udělal?",vykoktal se nakonec zmateně a nedokázal se v chování tohohle neskutečně vábivýho modela vyznat.Ještě před chvilkou vypadal jako by stál před nacpatým molem nějakejch porodců-naškrobenej a tak nějak nepřirozenej,ale přesto přitežlivej...jenomže tedka to byla uplně jiná káva....Byl neskutečně ...jak yb to řekl.Nemohl přeci říct o cizím klukovy že byl moc hezkej...ale v sobě si to říkat mohl.Protože Bill tedka vypadal božsky.A ještě ten hlas...Tom si prostě dal dohlavy,že tohohle modela si skrotí na krotké zvířátko,a že právě on projede tou zdí ledu,přese kterou ten modýlek nikoho nepouštěl .Na povrchu mohl být chladným a rozmazleným,no uvnitř takovým určitě nebyl...Tom cítil,že ne.
"Jenom sem se upravil.A ted určitě vypadám jako mátoha",Bill se po dlouhé chvilce vspamatoval a znovu tady byl rozmaznánek,kterej chtěl Tomovy strpčit život.Jenomže jak tak hleděl do jeho dokonalejch očí,cítil něco divnýho...Ten pohled...tak krásnej...
"Nevypadáš",řekl Tom tiše a pomohl mu vstát."Takhle ti to sluší víc",dloubnul do něj,a tím jej posunul ke dveřím.Rychle vzal Billa za vodítko a poté pečlivě zamknul."Tak a kam se pujde?",zeptal se zvědavě Bill,když stanuli oba dva před Tomovým bytíkem."Uvidíš",spiklenecky se na něj zaškeřil a poté už spolu vyšli do rušnejch ulic Berlýna.Billík si zatím spokojeně cupkal za nima,ale to asi nebyl jedinej Billík,kterej cupitkal,protože Bill i přes to,že se vzal pohodlné botky,nemohl Toma dohnat."Tome,mohl bys prosím spomalit?Já už nemůžu",vydechl sklíčeně a popadal se za udejchanej hrudník a bříško.Tom se na něj s pobaveným úšklebkem otočil.Právě totohle chtěl docílit.Ted mu to všechno vrátí…"To už si unavenej?",nemohl si odpustit pobavenýho výrazu ve tváři,když viděl,jak jej Bill propaloval naštvaným pohledem."Já nejsem zvyklí bna takovéhle dlouhé cesty",zabručel si vyrovnaně popod nos a vztekle si překřížil ručičky na prsou."A také mi chybí Tomas",pípl a smutně zamrkal načerněnejma řasama."Tomas,to je ta chlupatá koule,která musí být vystavena uprostřed obýváku?",Tomův hlas zněl pořád pobaveně a to Bill adoslova štvalo.On se neměl smát…on měl být naštvanej,ne pobavenej.
"Tak tedy,vem to",řekl Tom rychle a podal překvapenýmu Billovy vodítko."A-to jako proč?",nasadil nechápavej výraz,i když pejsky miloval a sám měl doma ještě dva."Tak,abys už byl konečně alespon nachvilku sticha a užil si,co to je vláčit za sebou tohohle experta",zazubil se Tom jako sluníčko a uličnicky mrkl na hafana,kterej vesele vrtěl chvostíkem.Bill trucovitě našpulil pusinku a poté rozrtěkaně vzal Tomovy z dlaní vodítko."Já vůbec nejsem ukecanej",ohradil se rozhodně a malinko si napravil odstávající kapsičku na džínách.Tom s pobaveným úšklebkem sledoval,jak se Bill začal jaksi celej pečlivě upravovat,a o to více se schuti zasmál,když fouknul vítr,a všechna jeho snaha šla do háje..
Nakonec se rozhodl chudáčka Billiho netrápit,a běžel jej zanést domů,protože tahle cetsa bude ještě zajímavá."Tome?",ozval se Bill s výrazem nevinnýho andílka."Copak?",pootočil dredáček tváří a už vědel,že ten malej otravák už zas něco chce."Koupíš mi zmrzlinu?Já nechal peněženku uvnitř",špitl a nevinně na něj zamrkal.Tom otráveně protočil oči a rychle odběhl k nedaleké zmrzlinové budce,kde koupil Billovy vanilkovou a sobě čokoládovou.Měl štěstí protože měl přesně na dva kopečky zmrzky."Taak,tady máš",pousmál se a podával Billovy tu sladkou dobrútku,na kterou ta černovlasá potvůrka mlsně valila očka."Děkuju",široce se usmál a spokojeně si lízl studené dobrůtky.Tom se konečně také chystal okusit tu svou,jenomže to už Bill měl na něj připravenej další plánek."Omylem"upustil svůj kornoutek na zem a smutně se na tu spoušt koukal."Hoplá",vydechl smutně a ručkou si sklesle přikřýval ůsta.Tom se musel moc krotit,aby jej neporazilo na místě,ale i přesto se pokusil o nevinnej ůsměv,jak Billovy nabízel svůj kornoutek."Opravdu můžu?",pípl Bill nejsitě a poté pomalounku uchopil do dlaní čokoládovou dobrůtku.Tom nad ním jenom zakroutil hlavou a dál pokračovali v cestě…
Mělo to alespon jednu výhodu.Když se Bill cpal zmrzkou,alespon držel tlamičku,která mu jinak v kuse jezdila.Tom se snažil ukázat mu zatím nejhlavnější body města,jako bylo třeba metro,nemocnice,cestu k agentuře a pro Billa nejdůležitejší-nákupní centrum."Tome…no taak,jenom nakoukneme a hned pujdeme,prosííím",zakníkal,a tahal Toma opatrně za ruku,aby jej i nasilu natlačil do nákupního centra."Ale prooč?Bille,já nákupy nesnáším.A ty tady nemáš peníze",řekl pohotově Tom avšak nečekal,že mu v momentu bude Bill mávat kreditkou před tváří."Tohle nosím při sobě pokaždé.No taaak,a koupíme něco i tobě.Měl bys změnit styl",povzdechnul si,zatímco si Toma proměřil pohledem.Tom se na něj vztekle zahleděl a poté si kouknul na svoje velice kvalitní oblečení velikosti XXL.Podle něj vůbec nevypadal zle,a určitě si toho všimla i ta hezká blondýnka,která na něj vesele mrkla,jak procházela kolem.Tom se na ni vřele usmál a zůstal na ni viset pohledem.To však nestrpěl Bill.Velice "nešikovně" do něj drcnul,takže se Tom ocitnul rozpláclej na zemi xD...
Pokračko príšte!

Živelná pohroma 43

30. dubna 2008 v 20:08 | Amelle |  Živelná pohroma - B-Kay
Jeho oči se třepotavě přivřeli nad náhly návalem bolesti,avšak jeho srdce už tušilo,co se stalo.S nateklými rty,jak se praštil o kámen a s hezkou modřinou na čele se s námahou vydrápal na nohy a roztěkaně se rozhlídl kolem...Nic...nikde jej neviděl...Nikde neviděl ten zářivě sladounkej ůsměv,ani ty neskutečně veselý kukadílka,která se na něj smála každým pohledem...neviděl ani závoj dlouhejch černejch vlasů spadající až někam pod ramena..ale na neštěstí byl schopen si uvědomit,že osoba,která Billa dalo by se říci unesla je osoba,která je pro jeho malího šmoulu nejnebezpečnější.Tak dlouho se jej už snažil chránit...jenomže ted zlihal...
Najednou se z houští vynořil vysokej plavovlasej klučina a s vyděšeným pohledem sledoval odřenýho Toma,kterej tiše plakal na trávě neschopen pohybu.Jeho zelené oči jenom amrně těkali po všech koutech tohohle lesa,avšak hned poznal,že jim někdo chybí..."Tome,co se stalo?".rychle k němu přiběhl a pomohl mu na nohy."Má i Billa.Já jej neochránil",vzlykal a nechal se Andreasem pevně obejmout."Ale no taak,my je najdeme.Podívej já Daniela miluju a nedovolím,aby mu kdokoliv ublížil",řekl Andy rozhodně a oprášil z Tomovy tváře zbytky hlíny."Ty Daniela miluješ možná tak několik měsíců...jenomže já Billa celej život rozumíš?!Když mu ten hajzl něco udělá,já ho zabiju",vydechl vztekle přes závoj slz,kterej se mu nekompromisně řínul z nádherných a velice upřimných očí...
"Okamžitě mě pust,nebo začnu křičet",vztekalo se to malé klubíčko,když jej Timo tvrdě držel za zápěstí ,zatímco v druhé ruce držel zápěstí Daniela.Bill byl alespon v jediném štastnej,že se Danymu zatím nic nestalo."Tak to bych ti neradil Bille",šepl mu Timo Výhružně do ucha,na které se jej snažil políbit,ale Bill se prostě nenechal.Tohle ouško může líbat jediná osoba,a ta jej právě zoufale hledala...Zoufale máchal hlavinkou jenom aby Timovy rty nedopadli na jeho hebkou pokožku,kterou mohli laskat jenom jediné rty."Timo dej mu pokoj",řekl Daniel tiše.Prostě se už nedokázal dívat na to,jak se snaží ublížit šmoulímu."Co z tohohle máš?Proč nás nepustíš?",zeptal se Bill smutně a nechtěně našlapoval vysokou trávou,jak jej Timo zběsile tahal za rukáv trika."Na tomhle mi vůbec nezáleží...já chtěl tebe Bille,ale pořád mi tam překážel ten tvůj sprostej bráška",Timovy slova působila spíše žárlivě,než naštvaně...a taky že jo.Neskutečně žárlil na Toma,protože on jako jedinej se mohl svobodně pohybovat v Billově blízkosti ...ale ted jej tady má přeci on!Tak proč to nevyužít?!Na Danielovo překvápko,Timova ruka povolila sevření a Daniel mohl jenom vidět,jak se jeho bratr hltavě vrhl na Billova nevinná ůsta,které se mu vykrouceli,jak jenom mohli,ale uniknout nedokázali."Okamžitě jej pusti",vykřikl Daniel,když uviděl,jak Timo Billa zěbsile lébá a ten chudáček se mu snažil jen stěží odporovat bušením do zad,kopáním kolem sebe a kousáním do jeho rtů.Daniel tenhle pohled už nedokázal snést.Rychle se rozhlídl kolem,a na zemi uviděl obrovskej klacek."Snad si mě něco přiučil Bille",řekl si v duchu,jak vzal klacek do rukou a pořádnou Timovy vrazil.Ten se malinko otřeštěný úderem skácel vedle Billa,kterej toho za pomoci Daniela využil,a oba dva se postavili před Tima,kterej se už už pomalu štveral nahoru.Hned jej však zasáhla ještě jedna rána-tentokrát od Billa.To už bylo na něj asi trošku moc,protože se vzápětí znovu skácel k zemi a zůstal nehybně ležet."Pojd rychle",špitl Daniel,kterej Billa popadnul za ruku a spolu se rozběhli do lesa,jak jim jejich hubené nožky stačili,protože i tahle rána Tima jenom omráčila....
"Děkuju",šepl Bill tiše,jak se vydýchavali u tlustého kmenu lípy a oba dva se popadali za unavené hrudníky a hladové bříška."Není zaco",usmál se na něj Daniel a malinko mu popravil roztrapatěnej účes,což mělo za následek Timovo zvířecí zaobcházení.Daniel si najednou všimnul,jak se očka toho šmoulu zalili slzami a on tiše vzlykl."Ale no tak,copak je?",zeptal se mile a malinko se na něj pousmál."Potřebuju Tomiho,j-já...já se moc bojím",špitl a ucítil,jak jej Danyho tenké ručky k sobě malinko přitulili."Půjdeme je najít hmm?Hlavně si musíme dát pozor na Tima,a to tedy hlavně ty",řekl tiše a pomalými krůčky se vydali hledat své lásky...
Jenomže Bill by prostě nemohl být pohromou,kdy by se chudáček neskácel do obrovské louže s blátem,a tedka šlapali lesem za doprovodu Danielova smíchu,kterej se rozezněl lesem při každým pohledu na toho čuníka vedle xD."Jako yb toho už nebylo málo",vydechl sklíčeně a uličnicky dloubl Daniela do boku,aby se přestal řehtat."Pardon",mile se omluvil,ale pak se znova rozesmál. Bill prostě vypadal jako malé prasátko.
Najednou však očka toho šmoulího zbadali sklíčenou postavu ,která se razem naléhavě rozběhla jejich směrem.Bill nadšeně zvískl a utíkal své lásce naproti,aby se v příštím momentu mohl zhroutit do jeho náruče a být zasypán snad tunou polibků,i když byl celej od blátaxD...
Pokračko príšte!

3. dilomek od B-kay...

30. dubna 2008 v 13:44 | Amelle |  moje diplomky

2. diplomek

30. dubna 2008 v 13:42 | Amelle |  moje diplomky

Živelná pohroma 42

30. dubna 2008 v 6:08 | Amelle |  Živelná pohroma - B-Kay
"Andy prosimtě klid,Timo je jeho bratr,určitě by mu nedokázal ublížit nějak vážně",snažil se Tomi uklidnit kamaráda,když tiše našlapovali lesem,a Andy se pořád viditelně třásl a zároven vztekal.Bill se rozhodl raději mlčet a proto tiše jako šmoulík cupitkal hned vedle Toma,který mu pevně svíral chvějící se pacičku."Není ti zima?",otočil tvář a podíval se své lásce do smutné tvářičky."Ne děkuju",špitl Bill tiše a ještě více se přitulil k Tomovu ramenu,které jej nežně drželo v náručí.Andy se nad nima jenom mile pousmál...i když ted šílel strachy nedokázal se neusmát nad roztomilostí těch dvou.Vztah mezi nima jej vždycky fascinoval a kolikrát i on snil o mladším sourozenci nebo někom,koho by mohl chránit přesně ,jako si Tom chránil Billa.A o to sladší to bylo,že ta jemnost byla na Billovy neskutečná,i když byl od Toma mladší jenom o deset minut. ..Od té doby,a že je to už dlouho co se znají ,miloval na Billovy tu křehkost,která Toma normálně srážela na kolena.Toma poznal jako divokýho rebela,který i s holkama zacházel ne příliš v rukavičkách,prostě se k niám choval uplně normálně.Žádné kytičky nebo přílišná romantika.A ani doteky byli spíš jenom získávané než opětované...ale pokud šlo o Billa,šlo to nějak samo.Andy se vždycky snažil pochopit tu záhadu jejich dokonalýho vztahu bratra s bratrem...jenomže to by mohl pátrat hezky dlouho,nevypátral by nic...
"Já to vzdávám",vydechl po chvilke sklíčeně zelenookej klučina,jak se zoufalstvím v hlase dopadl na lehkou trávu,na které se ještě před dvěma dny sladce líbali,a tiše se rozplakal.Dvojčátka se smutně posadila vedle něj a Bill jej opatrně objal kolem ramen."Andy,to bude dobrý hmm?Danyho najdeme neboj",špitl a mile se na něj pousmál.Tom se také přátelsky usmál.Andy se sklíčeně zahleděl Billovy do očí a poté strnule vydechl."Jak sem ti mohl tak ubližovat Bille?!Sem totální vůl,když sem ti to dělal.Dělal sem z tebe jenom atrakci,na které se všichni smáli a přitom...přitom si stejně tak křehkej a bezbranej jako Daniel",pípl tiše a slzy kanoucí po jeho tváři lehce dopadali na Billovy dlaně,které se je snažili pomalounku stírat."Já už se nezlobím",usmál se a nechal se Andym pevně obejmout."Tome,tvůj bráška je poklad...stejně jako ty.Ste víc než jenom moji dva kamarádi.Už jste mi víc než moje rodina.Mám vás moc rád",šepl a přutilil si k sobě oba Kaulitzky .Zatímco se jejich těla propletla v pevném objetí,Tom nenápadně sehnul hlavičku tak,aby mohl dát Billovy nežnej polibek."Miluju tě",naznačil rtíky a když jej Bill znovu políbil,sladce se usmál.
"Tak deme",Andy kterej si právě odhodlaně stíral poslední zbytky slz se prudce postail a rozhodně se rozhlédl kolem sebe.Srdíčku mu v hrudi tančilo strachem a úzkostí zároven a on chudáček neměl ani potuchy,kde by měl začít hledat.Určitě nechtěl křičet,protože tím by upoutal až příliš pozornosti,ale pořád měl divnej pocit.Bill neměl jet s nima...Nevědel proč,ale měl divnej pocit,že šmoulík měl zůstat raději v chět.Přeci,když tam Timo není,ostatní by mu snad nic neudělali...Ale zase chápal Tomův strach a rozhodnutí,že by jej tam samotnýho nenechal...
Drobné pěstičky křehkýho chlapce se naštvaně vrývali do mužných zad a jeho nohy se snažili kopancovat místa těla,kam jenom došáhli.Timo však na jeho protesty vůbec nereagoval,a dál jej pokojně nesl na zádech ještě hloubš do lesa."Okamžitě mě pust!Myslíš,že mě Andy s Tomem nepřijdou hledat?Pust mě ty idiote!",jeho slůvka byla sice tichá,ale o to více jedu obsahovala.Nechtěl křičet,protože vědel,že Timovy nedělá problém jej uhodit,e rty měl ještě ted dost opuchlé."A co si myslíš?Já chci,aby tě šli hledat,hlavně Kaulitz",šepl tiše a až příliš dobře vědel,že kromě Andyho a Toma je hledá ještě třetí človíček...Ten,kterej byl poslední týden objetí jeho představ...ten,kterýho rty musí chutnát ještě jemněji než hedvábí...ten,kterýho vůně musí probít všechny vůně květin na zemi...jenomže ten,který Timovy vůbec nepatřil...
"Kluci,tady se rozdělíme",řekl Andy rozhodně a jeho hlas byl pln odhodání zachránit svou meruňku,at už by se měl s Timem i porvát."Tak tedy fajn,my pujdeme pozdlž řeky jo?",navrhl Tom a když viděl Andyho,kterej se pomalu strácel v husté lesní cestičce,nebál se vzít své křehké šmoulátko kolem boků."Tomi…on nechtěl ublížit Danielovy ",šepl najednou tiše Bill,kterej se už konečně rozhodl říct Tomovy pravdu."Jak to?",nechápavě pulil očka na smutnýho chlapce."On chtěl ublížit mě.Měl vzít mě,protože …tehdy,když mě naháněl po té chatě..tak,tak mě předtím chtěl…chtěl na mě sahat",vydechl tiše a sklíčeně zabořil tvář do Tomovy mikiny,v jejiž majiteli se právě vzepřel všechen hněv,a měl chut roztrhat Tima na kousky."Lásko,proč si mi to neřekl?",zeptal se tiše,čímž se chtěl jen ujistit,že mu Timo neublížil."Nechtěl sem tě tím zatěžovat.Utekl sem mu…a to je hlavní jenomže ted se cítím strašně",vydechl zmoženě upřel na Tomiho svá sladká kukadla…Ten mu ještě stihl opětovat zamilovanej phled plnej hluboké oddanosti a lásky,než se to všechno zvrtlo…
Najednou se všechno semlelo strašně rychle.Chudáček Tom stihl jenom zaostřit,že s kříků vyběhla osoba,která jej silně třesla do hlavy něčím,co už nestihl identifikovat,a on se skácel na zem nachvilinku omráčen ránou.Jenomže i tahle chvilinka stačila k tomu,aby z jeho přítomnosti zmizela vůně dětsky sladké tváře a on razem pocítil v bříšku nesnesitelnej strach…
Pokračko príšte!

Just kissing 2 česky

29. dubna 2008 v 19:58 | Amelle
Roztáhl ruce a zamručel, když mu do nich Bill spadl. "Vím, jak dlouho ti trvá, než se ráno upravíš," řekl Tom s úšklebkem. "Nevadí ti, že to bylo celé na nic?" Zatahal za Billovo triko, chtíc z bratra vidět nejvíc, co mohl.Bill se potichu uchechtl. "Jediný důvod, proč jsem se dnes vůbec oblékal bylo to, abys mě mohl zase svléknout." Jeho hlas byl hluboký a chraplavý a vystřelil přímo do Tomova klína. "Věděl jsem, že jsi se nepřišel jen líbat." Zamumlal Tom a přetáhnul Billovi tričko přes hlavu. Bill se zasmál. Posadil se, aby si mohl stáhnout džíny. Odkopl je pryč a poté se obkročmo usadil na bratra. Tom se prohnul do oblouku, když se mu ke krku přitiskly bratrovy rty, a když zuby lehce oždiboval citlivou kůži. Tomovy ruce přejely Billovi po stehnech, dokud nedosáhly boků a poté dlaněmi sevřel jeho zadek. A stiskl. Bill se narovnal, vlasy mu visely neuspořádaně kolem obličeje. "Máš něco?" "Hmmm?" zamumlal Tom. "Aha." Vklouzl rukou do prostoru po straně matrace a vytáhl ven malou bílou tubičku, kterou podal bratrovi. Bill neztrácel čas a třel gel mezi dlaněmi, aby jej trochu zahřál, předtím, než rukama přejel nahoru a dolů po bratrově penisu a potřel jej tak. Tom trhl boky a z hrdla mu unikl skřehotavý sten. Sledoval, jak se Bill pečlivě ujišťuje, že je celý jeho penis pokrytý lubrikantem. Bill odhodil tubičku stranou a zazubil se na bratra. Prsty měl stále pokryté zbytky gelu. Ujistil se, že Tom vše vidí a pomalu pronikl dvěma prsty do svého těla. Tom zavrčel, tohle měla být jeho práce. Bill prsty vyjmul a přesunul se do pozice nad Tomovo vzrušení. "Sakra, doufám, že nás nikdo nepřijde hledat." Zalapal Tom po dechu, vědě, že už není cesty zpět. "Chceš, abych přestal?" řekl Bill pomalu a škádlivě se třel o špičku bratrova penisu. "Ne." Zasténal Tom a zavrtěl hlavou. "Jen… rychle." Tom Billa přidržoval v klidu, jak se sám posunoval dolů. "Oh kruci." Mumlal Tom. Odolával nutkání přirazit do toho těsného tepla, které jej pomalu zaplavovalo. Uchopil Billův penis a v malých kroužcích palcem přejížděl po jeho špičce. Bill ztěžka zafuněl a sklouzl ještě o kousek níž. Třásl se. Konečně sjel nejvíce kam mohl, úplně usazený na Tomovi. "V pořádku?" zeptal se Tom a rukou stále pevně držel Billovo vzrušení. Bill přikývl, zrychleně dýchajíc. Obličej zračil napětí. "Dobré. Dobré - moc dobré." začal se pomalu pohybovat. Tom se snažil sjednotit pohyby své ruky s Billovými pohyby, ale těsný tlak okolo jeho vlastního penisu, mu nedovoloval myslet jasně na něco jiného. Bill stejně vypadal, že se mu libí všechno co Tom dělá, pokud se tak dalo soudit z vrnění, které mu unikalo. Tom se pokusil pročistit si hlavu, takže se mohl plně soustředit na svého bratra, který se na něm pomalinku zvedal a opět klesal. Tom se díval na bratovy pohybující se boky, oči zabodnuté do vytetované hvězdy, jak se pohybovala také. Musel se jí dotknout. Přitiskl na ní dlaň a cítil teplo vycházející z Billova těla, jak klouzalo po jeho ruce. Bill zakňoural a rukama se snažil najít něco, čeho by se podržel. Tom pustil bratrův penis a obě ruce natáhl nahoru, k Billovi. Ten se jich okamžitě chytil a sklonil se dolů, takže se předloktími opíral o ta Tomova, přenášejíc tak na ně svou váhu. Tomovi se dech zachytil v hrdle, když uviděl bratrovu tvář zkroucenou rozkoší. Bill se začínal pohybovat trochu rychleji. Tom lehce přirazil, už se déle v klidu neudržel. Bill vyjekl, ústa překvapeně otevřená. Tomův pohled padl na bratrovy rty. Miloval ty rty. Miloval, když se mohl dívat, jak mezi nimi klouže jeho penis, jak mizí v Billových ústech, vsán dovnitř a drážděn jazykem. Tomovi unikl roztřesený vzdech. Potřeboval něco v bratrových ústech. Natáhl ruku směrem k Billově obličeji a přejel mu prsty po rtech předtím, než dva vstrčil dovnitř. Bill hlasitě zasténal a dychtivě je vzal do pusy. "Oh sakra." Zalapal Tom po dechu, jak sledoval bratra, sajícího jeho prsty a cítil jeho jazyk, přejíždějící po nich. Žaludek se mu stáhl - potřeboval, aby Bill vyvrcholil, aby mohl vyvrcholit on sám. K bratrově velké nelibosti, vytáhl prsty z jeho úst. Bill zakňučel na protest. "Takhle mi budeš muset později dát něco jiného, co bych mohl sát." Řekl Bill rozechvěle. Tom na něj zůstal zírat. "Ty jsi neuvěřitelný." Zvládl vykoktat. Tlak v jeho varlatech ho zabíjel. Potřeboval vyvrcholit. Bill se přestal pohybovat. Bylo to matoucí, na hranici mezi mučením a úlevou. "Já jsem neuvěřitelný?" zafuněl Bill, očividně se snažíc chytit dech. "Ty jsi neuvěřitelný, opravdu tě musím tak moc přemlouvat, aby ses se mnou pořádně miloval?" Sevřel svaly okolo bratrova penisu. "Ježiši!" vyjekl Tom. Popadl Billa za boky a přetočil se s ním, takže teď to byl jeho bratr, kdo ležel na zádech. "Tohle je to, co jsi chtěl, že ano?" procedil Tom skrz zuby. Přirazil hluboko do Billa a přinutil tak oba zasténat. Bill se na něj zazubil, smějíc se skrz trhané nádechy. "Ano! Ano… Bože." Hodil hlavou dozadu. Tom se usmál. Uvědomil si, že Bill prostě chtěl být pod něčí kontrolou. Chtěl cítit, že jej Tom chce stejně moc, jako on chtěl Toma. Nemohl vědět, že bude Tom tak odolný - pokud vůbec. Tom sáhl mezi ně a silně stiskl bratrův penis, odměněn Billovým výkřikem. "Chci tě víc." Řekl hrubě, skláněje se k Billovu uchu. Věděl, že bratr bude rozumět co myslí. Cítil jak Bill pod ním ztuhl, když konečně vyvrcholil. Teplá lepkavá tekutina mu protékala mezi prsty, jak stále držel bratrův penis. Tom přirazil ještě dvakrát do bratrova svírajícího se těla, než sám strnul ve vlastním silném orgasmu. Třesouc se, dopadl na Billa, který jej prudce objal rukama i nohama. Tom počkal, až se jeho dech trochu zklidnil, než se kousek odtáhl. Bill ležel roztažený pod ním, s úsměvem na rtech. Vypadal tak spokojeně, že Tom jen čekal, kdy mu vyraší ocásek a začne příst jako kotě. "Oni to poznají." Zamumlal Tom a třel si nos o ten Billův. "Co poznají?" zeptal se Bill tiše, oči zavřené. "Co jsi dělal." Odpověděl Tom. "Do autobusu jsi vešel perfektně upravený a vyjdeš, jako bys promiloval tři dny." Bill se zasmál a prsty projel jeho vlasy. "Neboj se, řeknu jim, že jsme se jenom líbali." A kdyby se nezačal hihňat nad bratrovým zděšeným výrazem, Tom by zřejmě nepochopil, že si dělá legraci.

Just kissing 1 česky

29. dubna 2008 v 19:57 | Amelle
Tom si nejprve ani neuvědomil, že se matrace jeho autobusové postele o něco více prohnula. Stále byl chycen ve snu, který postupně ustupoval, jak si sluneční paprsky prorazily cestu skrz mezeru mezi závěsy a zahřívaly jeho čelo.
Poté ucítil teplo i zezadu, jak se cosi přitisklo na celé jeho tělo a jak čísi ruka dopadla na jeho bok.
Pootevřel jedno oko a uviděl svého bratra, jak se s vyceněnými zuby nad ním nakláněl. Bill vypadal nepřirozeně veliký, s jeho širokým úsměvem a s jeho načesanými vlasy. Ale dnes to nebylo zas tak šílené.
Tomovi zabralo pár okamžiků, než poznal, že Bill už je úplně probuzený, oblečený a nalíčený. Potom si také uvědomil, že se nehýbou. Autobus stál a venku bylo světlo.
"Kde to jsme?" zachraplal. Otevřel i druhé oko a natáhl se, aby rozevřel závěsy.
"Před hotelem." Odpověděl Bill a položil svou hlavu na polštář vedle té Tomovy.
"Kde jsou všichni?" zeptal se Tom skrz zívnutí.
"Už uvnitř." Přišla Billova tlumená odpověď. "Myslím, že všichni využili výhody skutečných postelí a šli ještě spát. Jsem tu, abych tě vzbudil… popravdě, jsem se přišel pomazlit."
Tom se s úsměvem otočil na druhý bok, takže ležel tváří v tvář bratrovi. Bill mu úsměv vracel. Tom si Billa přitáhl blíže k sobě, ovinul kolem něj ruku a předtím, než si jeho hlavu přitáhl pod bradu, jej políbil na čelo. Jeho bratr voněl čistotou, zřejmě se sprchoval. To bylo zvláštní. Bill býval ten poslední, kdo vstává a připravuje se.
"Kolik je hodin?" zamumlal, i když odpověď vlastně ani nechtěl.
"Pořád brzo, nedělej si starosti." Zašeptal Bill, jak se přitulil ještě víc k Tomovi.
Tom bojoval, aby zůstal vzhůru. Ale brzy se přistihl dřímat v polospánku. Cítil jak se Billova ruka vplížila pod přikrývku a jeho nehty začaly Toma pomalu hladit po holých zádech.
Tom si nebyl jistý po jaké době to bylo - možná jen po okamžiku, ale byl vytažen zpět ze své dřímoty, když se Bill přitiskl k jeho krku. Tom slabě zasténal, když jej na kůži zalechtaly bratrovy rty. Tom se sklonil níž, takže leželi tváří v tvář, dotýkaje se nosy.
"Přál bych si, abychom dneska večer neměli žádné vystoupení. Mohl bych spát celý den." Mumlal jemně, oči jen zpola otevřené.
"Já vím," řekl Bill tiše. Miloval spánek víc, než kdo jiný. "Ale jsou tu mnohem zábavnější věci, když jsi vzhůru … jako líbání."
Tom zavřel oči a usmál se proti bratrovým rtům, jak se přitiskly na ty jeho.
"Ano, to je určitě zábavnější." Řekl Tom. Znovu oči otevřel a uviděl ty Billovy tmavé, zírající na něj zpod dlouhých hustých řas. Trochu se zavrtěl pod bratrovým intenzivním pohledem.
Ty věci, které by mu ty oči mohly udělat…
"Děláš to znovu." Řekl s lehkým smíchem.
"Dělám co?" zeptal se Bill. Zvedl ruku a palcem přejel bratrovi po líci.Tom se do dotyku opřel. "Díváš se na mě."
Bill se usmál. "Jsi moje nejoblíbenější věc na koukání." Zašeptal.
Tom pocítil zatřepetání v podbřišku. "Já vím." Zašeptal také a v hrdle se mu udělal knedlík. "Díváš se na mě takhle. Tenhle pohled nás dostane do maléru, když s tím nepřestaneš na veřejnosti." Zdůraznil svou řeč škádlivým dloubnutím do Billova boku.Bill pokrčil rameny.
"Teď nejsme na veřejnosti." A znovu Toma políbil, tentokrát důrazněji.
Tom zasténal a otevřel ústa, prohlubujíc tak polibek. Měl to vědět. S jeho dvojčetem, mazlení vždy přechází v líbání. Jenže líbání vždy přechází v dotyky a dotyky vždycky vedou k …
Odtáhl se. Přesně věděl, kde končí takové myšlenky.
Bill slabě zaprotestoval a snažil se bratrovu hlavu přitáhnou zpět.
Tom se chtěl opět odklonit, ale neuspěl. Bill prostě věděl, jak sát jeho jazyk, aby Tom pokaždé zůstal zaujatý tím, co se bude dít dál.
Zhluboka dýchajíc, Tom odtrhl svá ústa od těch bratrových.
"Bille," nemohl dostat ze svého obličeje úšklebek, když mluvil. "Za chvíli budeme muset jít, nemáme čas na… tohle." Bill se zamračil.
"Co? Jen se líbáme." Chtěl se opět přiblížit k Tomovi, ale ten jej zastavil s rukou proti jeho hrudníku.
"Jen líbání?" zeptal se Tom se zvednutým obočím.
Billovy rty sebou pobaveně škubly a předtím, než Toma něžně kousl do špičky nosu, se potichu uchechtl.
Tom zavrčel a přetočil se tak, že měl bratra přišpendleného pod sebou.
Bill vykvíkl překvapením, ale rychle si k sobě přitáhl Tomův obličej. Tom popadl Billovy ruce a přichytil mu je za hlavou. Byli zamotaní v přikrývce, ale Tom si říkal, že když mají mezi sebou silnou peřinu, aspoň se jim to nevymkne z rukou.
"Když je to jen líbání, určitě ti nebude vadit, když ti takhle přidržím ruce." Uculil se Tom.
Bill se jen usmál nazpátek a napnul se pod ním.
"Tak mě polib."
Tom sklonil hlavu a šťastně se podřídil bratrově rozkazu. Byl něžný, jemně jazykem ochutnával Billovy rty, sotva se dotýkaje svými ústy.
Bill s povzdechem vystrčil jazyk, aby se setkal s tím bratrovým.
"Přál bych si, abychom tohle mohli dělat častěji." Zamumlal.
"Co? Líbat se?" zeptal se Tom, nepřestávaje s pomalým objevováním bratrovým úst.
"Být spolu." Řekl Bill jemně.
Tom přestal, když zaslechl smutek v bratrově hlase.
Zabořil si hlavu do Billova krku. Tímhle si prošli už nesčetněkrát. Oba věděli, že to pro ně nebude nikdy normální. Nikdy nebudou moci jít po ulici a držet se za ruce, každý polibek byl tajemstvím, sdíleným jen s temnotou a to nejhorší pro Billa - nikdy neříct svým nejbližším přátelům a rodině, co cítí. Tom se o tom nechtěl znovu bavit. Bratr už všechno věděl a takhle si to jen zhoršoval. Bill mu přiznal, že je pro něj téměř nemožné se Toma nedotýkat, když jsou někde venku. Bylo to pro něj normální a přirozené. Nedotýkat se Toma pro něj bylo nepřirozené.
Tom nesnášel, když byl Bill smutný, Bill nemá být smutný. Rty se přitáhl k bratrově uchu. Cítil, jak se Bill pod ním trochu otřásl.
"Ale když jsme konečně spolu…" zašeptal Tom a mezi rty ožužlával bratrův ušní lalůček.
"Je to tak skvělé." Dokončil za něj Bill bez dechu.
"Přesně tak."
"A neobyčejné." Dodal Bill. "Protože je to jen mezi námi, nikdo jiný nemá to, co máme my."
Tom zvedl hlavu a přitiskl se nosem proti tomu bratrovu. "Ne, nikdo."
Bill se usmál proti jeho rtům. Tom ucítil slabé lechtání, jak mu bratr přejel palcem po dlani, protože mu stále držel ruce. Tom mu ruce pustil a zasmál se, jak je Bill okamžitě obtočil kolem jeho zad a zmáčkl ho v těsném objetí.
Tom jej objal také a hlavu si opět položil do ohybu mezi Billovým krkem a ramenem.
"Jsi v tom tak dobrý," slyšel Billa říkat. "Tak dobrý ve schovávání emocí před ostatními."
"To ale neznamená, že tě chci méně." Řekl Tom rychle.
"Já vím," odpověděl Bill. "Jen tě obdivuji, to je všechno. Přeji si, abych byl taky tak dobrý."
Tom se usmál. "Mám tě rád takového jaký jsi."
"Opravdu?" řekl překvapeně Bill. "Vzpomenu si na to, až mě příště zase kopneš pod stolem."
Tom dal bratrovi něžný pohlavek. "Měl jsi ruku na mém klíně."
Bill se zasmál. "Cokoliv, bylo to pod stolem, nikdo to nemohl vidět."
"Ale jsem to cítil." Bill se na matraci trochu nadzvedl.
"Můžeš to cítit znovu teď hned, když budeš chtít."
Tom zavrčel. Jeho tělo reagovalo přirozeně, třením o bratra.
"Bille…" varoval ho Tom.
"Co? No tak, dej pryč tu přikrývku." Mumlal Bill a snažil se trhnout s peřinou, která byla nacpaná mezi nimi.
Tom ji sevřel. "Ne." Řekl se smíchem. "Nemyslím si, že je to dobrý nápad."
"Jenom chci být blíž." Argumentoval Bill.
Chvíli se přetahovali, než to Tom nakonec vzdal.
"Fajn."
Bill se šťastně usmál a Tom uslyšel ránu, jak něco dopadlo na zem u konce jeho postele, když se zvedl do sedu, aby dal pryč přikrývku.
"Co to bylo?" Napnul se okamžitě. Podíval se dolů a uviděl na podlaze jednu Billovu botu, za okamžik následovanou tou druhou.
"Co to děláš?" Zeptal se Tom a podíval se na Billa zúženýma očima. Ten si nyní sundával ponožky pomocí palce na druhé noze.
"Jen si dělám pohodlí." Odpověděl Bill vesele.
"No jen si toho pohodlí nedělej moc." Zamumlal Tom a přesunul se tak, že byl opět nad Billem. Opravdu se snažil ignoroval velmi zřetelnou erekci, která tlačila proti té jeho.
Když jej Tom políbil, Bill slabě zasténal a jeho ruce sklouzly dolů po Tomových zádech a chtěly se vplížit pod jeho pyžamové kalhoty. Tom se do polibku zazubil.
"Měj ruce… tady nahoře." Řekl mezi polibky a zavěsil si Billovy ruce na ramena. "Jasný?"
Bill si povzdechl.
"Jasný." Ruce vpletl do bratrových dredů a nohy ovinul okolo jeho pasu.
Tom se podepřel na loktech, takže mohl uchopit bratrův obličej do dlaní a drtivě se mu přisát na rty. Zrovna si říkal, jak se Bill chová poslušně, když si uvědomil tahání za kalhoty. Cítil, jak sjíždějí z jeho boků a přes zadek dolů.
Překvapeně se odtáhl a vyčítavě se podíval na bratra. Otočil hlavu, takže mohl vidět Billovy prsty u nohou, jak zaháknuté za lem pyžama, mu ho stahují dolů, dokud nebylo zmuchlané u Tomových kotníků. Takže teď byl nahý.
"Co jsem ti říkal?" Otočil se Tom zpět na Billa, který se na něj zubil.
"O nohách jsi nic neříkal!" Bill nečekal na odpověď, škubl bratrovi s hlavou a přisál se na jeho spodní ret ve stejnou chvíli, jako se tělem otřel o to jeho.
"Sakra!" vyjekl Tom. Billovy džíny klouzající přesně po jeho penisu, byly téměř moc na snesení.
Bill protáhl ruku mezi nimi a obtočil prsty okolo Tomova vzrušení. Tom se nemohl přinutit bratrovu ruku odstrčit pryč, ale ještě proti ní lehce přirazil.
"Myslel jsem, že jsi říkal, že to je jen líbání?" zafuněl Billovi do ucha.
"Jsi stejně tak vzrušený jako já," odpověděl Bill třesoucím se hlasem a jemně zatahal za bratrův penis. "Stejně se toho potřebuješ zbavit. Můžeš se udělat do mojí ruky … nebo mojí pusy … nebo mého-"
Tom jej přerušil přidušujícím polibkem. Přesunul svou váhu, takže mohl natáhnout ruku směrem dolů. Po hrátkách se zipem Billových kalhot, Tom pronikl rukou dovnitř a zjistil, že Bill nemá žádné spodní prádlo. Překvapeně zabručel a uchopil bratrovo vzrušení, které do něj pomalu dloubalo.
Bill se posouval proti bratrově dlani a z úst mu unikl hluboký sten.
"Víš," řekl Bill. "Jsme tu sami… a zvuková zkouška bude až za několik hodin." Palcem volné ruky přejel po Tomově čelisti a skousávaje si ret, se podíval bratrovi do očí.
Tom nemohl popřít, že jeho penis reaguje na to, na co Bill naráží. Ale on sám věděl, že je to šílené.
"To nemůžeme," zamumlal opravdu lítostivě. "Kdokoliv z našich lidí sem může přijít a … nevím co by bylo horší - nechat se chytit, nebo muset přestat." Tom zrudl a skryl si obličej v Billových vlasech.
"Prosím… Prosím, Tome," naléhal Bill. "Uslyšíme, když někdo přijde do autobusu a nikdo nebude otvírat tvoje závěsy, když jsou zatažené. Chci tě…" lehce Toma stiskl.
Tomovy boky nedobrovolně poskočily dopředu. Zanaříkal. Co chtěl jeho penis a co říkal jeho mozek, byly dvě naprosto rozdílné věci.
"Už to jsou věky." Dodal Bill, očividně cítící Tomovo rozpadající se rozhodnutí a chytil se toho.
Tom si nevěřícně odfrkl a zvedl hlavu, aby na bratra viděl. "Miloval jsi se se mnou včera!" zasupěl.
"Včera jsou věky." Zakňučel Bill. "Mimo to, chci tě v sobě."
Tom vyslal na bratra prosebný pohled a doufal, že Bill přijde k rozumu, protože ten Tomův hrozil sesypáním.
"Toužím po tobě." Řekl Bill tenkým hláskem.
A Tom měl právě dost. Už nemohl vydržet to lehké trucovité našpulení bratrových rtů.
"Vůbec nemusíš nic dělat." Řekl Bill rychle a snažil se vykroutit z pod Toma. "Já udělám všechno." A strkal do bratra tak dlouho, dokud neležel pod ním, na zádech.
Tomovo srdce splašeně bilo, když sledoval Billa jak pořádně zatahuje závěsy. Nemohl uvěřit tomu, co se chystají udělat, ale lhal by, kdyby řekl, že to nechce.

TWC baby.....so sweeet

29. dubna 2008 v 19:29 | Amelle |  .::montages::.
ovšem až ta druhá je naprosto luxusní x) Amelle

Můj zlobivej model 3 2/2

29. dubna 2008 v 18:19 | Amelle |  Můj zlobivej model - B-kay
"A to já mám spát jako na gauči?",pípl Bill a arozpačitě se zahleděl na nadurděnej výraz svého dvojčátka."Jo a kde asi?Koukni modýlku,ty ses tady zjevil jako blesk a měníš mi život…tedy ne počkat,ty mi jej rovnou ničíš!Za první se stanu tvým sluhou co ti vynese kufry,pak tady musím mít i to chlupaté malé čuně a tedka mě chceš ještě vystěhovat na gauč?!Jako promin,ale tohle je můj byt.Já tě klidně mohl dotáhnout někam do hotelu a tam tě nechat,at tě s tím tvým prasetem nebo co to je vykopnou.Ale já byl tak velkorysej,že sem tě vzal k sobě,takže bud prosim tě tak laskav,a přijmi ponuku spát na gauč.Gauč,nebo země?",dokončil svou vyčítavou řeč a přitom kolem sebe naštvaně málam rucema."Už ses vykřičel?",pípl Bill tiše a smutně sklonil tvář."Tak fajn,já tedy klidně budu spát na zemi,když chceš….ale já ti jen nechtěl nadělat potíže,protože sem strašlivě náchylnej na chorobu a lehce nastydnu.Ale když chceš,klidně budu spát tady spokojenej?A příště bys mohl křičet na někoho jinýho",špitl Bill a lehce popotáhl.Opatrně zvedl své štíhlé packy a otřel si neexistující slzy,ledaže by to byli slzy smíchu.
Tom totiž zůstal stát jako opařenej a pochopil,že to asi malinko přehnal.Možná že mu chtěl Bill opravdu dobře,šéf by se mu asi nepoděkoval,kdyby kvůli němu chytil rímu a nemohl by předvádět."Tak fajn.Jak chceš,hlavně nebreč.Můžeš zůstat tedy v postely",pousmál se na něj mile a podal mu kapesníček.Bill překvapeně zamrkal a šokovaně zvednul tvář k Tomovy.Tople nečekal..tohle neměl v plánu.Tom mu to neměl dovolit…a už vůbec neměl být na něj takhle milej."D-děkuju",vydechl tiše a vzal si od něj nabízený kapesníček."Tak víš co?Asi bychom měli začít odznovu hmm?Klidně se vybal,a pak ti ukážu město hmm?",Tom se prostě rozhodl skusit to ještě jednou.Bill mu sice nesnesitelně lízl na nervy,jak s morčetem,tak i s jeho povahou a rozmazleností…ale tak je to model,a dalo se to čekat…Bill byl malinko šokován Tomovým chováním.Z toho jak mu o něm mamka vždycky vyprávěla pochopil,že je to hnusnej egoista,stejně jako jejich táta…ale tedka nechápal,proč se mu tak vůbec nejevil?Právě naopak.Ve všem mu ustupoval.A to byla pro Billa smůla,protože ani neměl jak navázat hádku.Ale šak ony se ty důvody velice rychle najdou…
"Pěšky?",ozvalo se za Tomem nechápavým hlasem."No jasně,chtěl si ukázat ěmsto,a to se autem nedá.Hezky se projdeme a vyvenčíme psa.Tak si běž přezout ty tvoje botičky za pohodlný tenisky,a myslím že i ten outfit celkově je takovej na molo.Tedka seš normálnej člověk na procházce městem.",radil Tom,který se nemohl koukat,jak si Bill nazouvá svoje špicáky na celkem vysokejch podpatcích."Ale já sem model.Musím vypadat dobře",ohrazoval se a přitom máchal drobnýma ručkama ve vzduchu.Tom se na něm hezky bavil."Podívej,ted nejseš na přehlídce.A když nechceš aby tě každej poznával,smaž tu tunu make upu a obleč se konečně pohodlněji,máme před sebou dlouhou cestu",vyškeřil se na něj Tom,kterej se rozhodl mu všechno hezky vracet.Jakej byl doted Bill,takej bude tedka i Tom.
"Ale já-",snažil se ještě namítat,ale nakonec uznal,že to asi bude nadlouho a pak by jej hezky boleli nohy v těch podpatcích."Tak tady počkej",šepl skrz sevřené rty nevrle a poté vzal nějaké oblečení z napoli vybalenýho kufru a zavřel se v koupelně.Tom se na zavřený dveře pobaveně ušklíbl a vesele nasazoval Billovy obojek."Tohle ještě bude zajímavý co?",šepl a nechal se pejskem olíznout…"Bille,co tam zas děláš?",už jej přestalo bavit čekaní na chodbě,a tak si zapnul televizi. Bezcílně přejížděl všelijaký stanice,až narazil na jeden pořad,kde běhali po mole modelky a modely.Tohle jej snad zaujme alespon nachvilku.Ale jak se přeukázalo nezaujalo.Jeho víčka se po chvilce stala težkýma a on lehce přivřel oči.Bill zatím tiše vylezl z koupelny,na Tomovo přání si na sebe hodil volnější džíny a oranžovou adidas mikinu,vlasy si sputil dolů,a s make upem také malinko zmírnil.Hned,jak mu pohled padl na spícího Toma,nevědomky se pousmál.Lhece zvednul dlan a už už se jej chtěl alespon dotknout…byl by to první dotek po 12 letech…Stačilo už jenom lehce nakrčit ukazováček a on by se mírně dotknul Tomovy tváře…jenomže tady si vspoměl na máminy slova,a znova jej bodl do srdíčka osten sklamání.Chtěl raději rychle zdupkat,jenomže se nějak nešikovně zamotal do Tomových noh,a skácel se na zem s hezky hlasitým přistátím.Tom vydešeně vyskočil a prudce otevřel oči.Hned,jak uviděl Bill na zemi v divném klubíčku,poplašeně se sesunul k němu na zem."Prosim tě co vyvádíš?!",řekl vydešeně a díval se,jak Bill sklání svou tvář zahanbeně dolů."Já upadl",řekl poprvé tím svým hlasem…tedy tím pravým,kterým mluvil se všema kolem…jenom v těchhle dvou slovech pozapoměl na rozmazlenej a pisklavej hlas namachrovanýho a totálně citlivého modýlka a poprvé použil svůj opravdovej hlas.Tom jakoby pořádně neslyšel,opatrně mu dvěma prsty nadzvedl tvář a zahleděl se mu hluboce do očí.Utápěl se v nich…
Pokračko príšte xD

Můj zlobivej model 3 1/2

29. dubna 2008 v 18:19 | Amelle |  Můj zlobivej model - B-kay
"A to si jako myslíš,že ti tu krysu vezmou do hotelu?",Tomův hlas zněl spíše pobaveně,protože moc dobře vědel,že zvířata tam nemají co dělat,ale moc rád by si vychutnal Billův ksichtík,když by mu hotelová služba hezky vynadala."Cože?A-ale já myslel,že budu bydlet u tebe",špitl Bill a uvnitř si gratuloval nad dokonale zahraným divadílkem zmateného andelíčka."P-počkat,jak u mě?",žbleptl Tom nechápavě a pozoroval,jak se Bill při řízení smutně kouká na okolité domky."Víš,já nemám rád hotely.A Harry mi slíbil,že-",chudáček ani nemohl pokračovat a už byl zbrzděn Tomovým nevěřícným zvýsknutím."Tak Harry ti slíbil",povzdechl si a složil hlavu do dlaní."Do čeho sem se to dal?!",šepl zroněně spíš sám pro sebe ,a jelikož měl tvář v dlaních,nemohl si všimnout,jak se Bill na něj pobaveně ušklíbl.Tohle ještě není všechno Tome...ty si mě tedka užiješ víc než dost...
No co,s Billa se díky mamkiným lžím stala malá mrška,která chtěla Toímovy oplatit všechnu tu bolest,kterou mu spůsobil právě on.A že ji nebylo málo.."Tak hele,ale tu krysu mi do bytu nedáš",řekl Tom rozhodně,zatímco pobavenýmu Billovy ukazoval směr,kterým má jít,aby trefil k Tomovu bytu."Ale Toms je můj mazlíček,to chceš abych jej vyhodil na ulici?",zakníkal a smutně svěsil tvář mezi ramena,i když by se ted ve skutečnosti nejraději rozbrečel smíchem. XD."Máš na mě dávat pozor a ne mi dělat naschvály",fňukl a hraně popotáhl.Což na Toma asi opravdu zapůsobilo,jelikož pak už vůbec nenamítal."Tak jo,ale bude na chodbě",řekl rychle,když oba dva vylezli z Billova auta."Divně to tu smrdí",nakrčil fajnovej nosík a zhluboka nasál čistej vzduch beze známky zápachu.Tom nad ním jenom nevěřícně pokroutil hlavou."Seš moc fajnovej.Tak,a ted si vezmi tu myš a kufry,já zatím jdu odemknout",zaškeřil se na černovlasýho chlapce,kterej se v mžiku tvářil totálně zdrceně.
"Ty mi ani nepomůžeš?",špitl a nevěřícně hleděl na Toma,kterej už už mizel ve dveřích.Ten se zamyšleně podíval na jeho křehké tělíčko a poté malinko povolil."Tak tedy jeden kufr ti pomůžu",řekl nakonec a mířil znovu spátky k autu…
Nakonec to však dopadlo uplně jinak,protože zatímco on chudáček tlačil Billovy mega kufry až do třetího patra,jeho ctěný bráška si zatím v ručičkách pyšně nesl svou myšičku xD.
"Co tam proboha máš?Kameny?",neodpustil si Tom nepříjemnou poznámku nad Billovým mega zavazadlem .Ten jenom s omluvným ůsměvem pokroutil tvářičkou a poté znovu šlapal schody za Tomem."A proč tady není ani výtah?"."A proč ty musíš být tak otravný?!",prolétlo Tomovy hlavou,protože než konečně stanuli před jeho dveřma,Bill se stihl zeptat ještě asi na 5 dalších věcí."Takže,poprvé-nečekej žádnej luxus,je to obyčejnej byt,ty takovej nemáš určitě…a zadruhé-já se k tobě nebudu chovat jako tvůj sluha jasný?",ohradil se ještě dřív,než by mu Bill zase něco nakomandoval."Jasně",usmál se na něj zářivým ůsměvem,zatímco potají vymýšlel,co dalšího mu provede xD…
Tom tedy opatrně odemknul,a hned byl přivítán svým miláčkem."Ty máš…psa?",Bill se malinko opoměl a proto první část otázky řekl spíš nadšeně,pak se ale uvědomil a znovu nasadil svůj nevinnej výraz malího čertíka.Tom se na něj pousmál a tak nějak mu ty kufry nakopal dovnitř.Bill nejdřív pejska mile pohladil po hlavičce a poté se rozhlédl kolem.Tom mezitím s odporem položil tu malou chlupatou potvůrku na stolek u okna."Tome,to ne.Tomas nemá rád přímé sluníčko",řekl Bill spíše histericky a rychle utíkal k Tomovy,aby dal svého miláčka na jiné místo."Co třeba tady?",sladce se usmál a položil morčátko vedle Tomova gauče."No tak to určitě!Já tu chlupatou potvoru nechci v obýváku",řekl Tom nekompromisně a až když si všimnul Billovo vydešenýho pohledu poznal,že to asi malinko přehnal."Fajn,tohle byl ale poslední ústupek",prodral skrze pevně sevřené rty,a kdyby mohl,vybouchl by."Děkuju",pípl Bill nevinně a opéatrně si napravil dlouhé pěstěné vlásky."Tak,a kde budu spát?",zeptal se mile a vesele se rozhlížel kolem,jestli tady neuvidí ještě jeden pokoj.Tahle hra na rozmazlenou primadonu jej neskutečně bavila a už jenom při pohledu na rozčilenýho Toma měl chut se smát xD.Byl neskutečně roztomilej,jak se mu krabatilo čelo a on nadudraně kopal do všeho,co mu přišlo do cesty."Na gauči",řekl a postele se vzdát tedy rozhodně nemínil.A už vůbec ne,kvůli téhle otravě.A prej velevážený Magdeburský model!To jeho bráška by byl na jiné úrovni než tenhle namyšlenej rozmazlenej skrček,který mu už hezky lezl na nervy!Ale jednou si přznal.I přes všechny tyhle nedostatky byl neskutečně přitažlivej a bylo na něm něco,co Toma doslova svádělo…
Pokračko príšte xD


Živelná pohroma 41

28. dubna 2008 v 20:11 | Amelle |  Živelná pohroma - B-Kay
Krásně zvědavé očka křehkého stvořeníčka se třepotavě zachvěli a poté jenom spola otevřeli.Jeho rtíky se zvlnili do lehkýho zívnutí,a jak se pomalu natahoval na stranu packy,omylem žuchl do něčeho,co oleželo rozvaleno těsně vedle něj...vlastně by se dalo říci,že ležel někomu v náručí.Stačilo jenom ucítit lehkou vůni ,která byla pro toho člověka snad typická,a hned zjistil,že jde o jeho brášku.Se sladkým ůsměvem se už zcela přebrán překulil na bříško a uličnicky se škeřil na spícího Toma,kterej jej pořád nežně svíral v náručí.I když v téhle chvíli místo Billových boků jemně hladil jeho zadeček.Bill lehce zakejval hlavinkou a poté se sklonil k Tomiho rtíkům,aby na ně sladce dýchnul.Tom,kterej se právě utápěl v dosti zajímavém snu xD,ucítil jemné přejíždění něčeho sladkého po jeho rtech...až se najednou Bill v jeho snu začal strácet a on se pomalu vracel spátky do reality.
"Dobrý ráno",špitlo mu něco nadmíru voňavého do ouška a on nezvládl nic víc,než se rozechvěle usmát."Dobrý",špitl tence a nechal Billa,aby jej nežně políbil na vyschlé rtíky."Kolik je hodin šmoulo?",zeptal se Tom ospalým hláskem a malinko andzvedl tvář,aby se mohl podívat na škeřícího se Billa."Asi něco kolem půl sedmí",zašeptal mu du dredů a nežně jej políbil na ouško."Tomi?",šepl po chvilce,jak si vspoměl na včerejší trapásek,kterej zase skrabatil on sám osobně xD."Ano?",zabručel Tom jak Billa nežně líbal na krku."Neměl bych se Danielovy a Andymu omluvit…víš,já bych se také necítil moc dobře,kdyby nám vběhl třeba Dany včera do té koupelny",poznamenal Bill tiše,načež se Tom pobaveně zasmál."A tobě to přijde směšný?",špitl Bill a trucovitě našpulil rtíky."Kdyby nám tam včera vběhl,uviděl by tu nejsladší jahůdku ze všech…a ostatně,když včera pokračovali v tom,v čem začali,asi by se nehodilo tedka jim tam otravovat",řekl Tom tiše a pomalounku rozvazoval Billův uzlíček,kterej mu na křehkém těle držel medvídkovej župánek."Tomi,ted?",pobaveně se ušklíbl na brášku,kterej byl konečně zcela probuzen a pomalounku se na Billa převaloval."Jenom tě chci mít blíž",pípl tiše a pustil se do líbání Billova nahého bříška,které na něj koukalo spod napoli staženýho župánku….
Hustá hříva světlejch vlasů se pomalu zatřásla a jejich majitel opatrně rozevřel zelený očka.Bylo mu uplně krásně...Ještě ted cítil v bříšku mtýlky,po jejich krásným včerejším spojení...Bylo to prostě dokonalé...dokonce ještě lepší,než si to sám vysnil.Sladce se usmál do pootevřenýho okna,ze kterýho se na něj sladce culilo ranní sluníčko.Nežně hmátnul rukou vedle sebe-a tady nastal šok!Postel byla prázdná!Polekaně otočil tváří,a namísto krásnýho tělíčku zachumlanýho v dece spatřil jenom rozházenou deku,ale tělíčko se v ní neskrývalo.Andymu nebylo třeba dva krát říkat,aby rychle vyskočil z postele a rozběhl se Daniela hledat."Dane?!",vykřikl jednou tak nahlas,že to doletělo až k ouškům dvojčátek...
Tom se vydešeně podíval na Billa,kterej moc dobře slyšel Andyho naléhavě znějící hlas."Dane!",křičel a zoufale běhal po domě,kde kromě nich a Timovy bandy už nikoho nebylo.A co bylo ještě horší,nikde neviděl ani Tima.Tom rychle slezl z Billa a urychleně si zavázal župan,kterej ybl spola pohozen na zemi,přesně vedle Billova,kterej se rychle navlíkl do toho svého a s Tomem za ruku vyběhli z pokoje,kde už Andy šílel,na jednoho z Timových přátel."Tak kruci kam šel?!",vykřikl a poté se naléhavě rozběhl za Tomem,kterej vedl sebou i Billího,kterej se tedy hezky bál.Už vědel,že se něco stalo Danymu."Tome prosim tě,oni někam zmizeli..pomoz mi jej najít",řekl a Bill spatřil,že mu po tváři stekla slzička."Jasně,jenom se oblíknu a pujdu hmm?Ty se zatím uklidni a počkej tady",pousmál se na něj kamarád a s Billem za ručku znovu vyběhli nahoru."A to tady mám zůstat sám?",špitl Bill poplašeně a tiše sklonil hlavinku."Miláčku",šepl Tom a zoufale k sobě Billa přitiskl."Myslíš že bych dovolil,abys tady byl sám?Pujdeš hezky se mnou hmm?",šepl a sladce Billa políbil.Ten rychle ze sebe svlíkl župánek a urychleně na sebe navlíkl první,co mu přišlo pod ruce....
Pokračko príšte!

3. bleskovka - about Twins

28. dubna 2008 v 19:31 | Amelle |  .::contests::.
1) nazdáááárek
2) připravená na dvojčátka?
3) tak začínáme...
4) Proč se ti líbí twins?
5) Dokážeš si mezi nimi představit milostný vztah?
6) co říkáš na twincest povídky?
7) jakého autora máš nejradši?
8) jakou povídku máš nejradši?
9) Kdyby ses musela rozhodnout, koho z dvojčátek by sis zvolila?
10) co na diplom?
11) OK
12) příště se můžeš těšit na sladkosti
13) měj se fajn
14) paaaaaaa

4. spřátelený blogííísek

28. dubna 2008 v 19:19 | Amelle |  .::affiliates::.
Další spřátelený blogííísek opět - jak jinak - o Tokio Hotel.... www.tomkaulitze-th-band.blog.cz

3. spřátelený blogííísek

28. dubna 2008 v 18:02 | Amelle |  .::affiliates::.
Další spřátelený blogííísek je o Tokio Hotel a web miss je Carol. Zjistili jsme že máme společnou jednu věc x) Milujeme povídku Můj zlobivej model od B-kay. x) www.tokio-carol.blog.cz

2. spřátelený blogííísek

28. dubna 2008 v 18:00 | Amelle |  .::affiliates::.
Můj druhý spřátelený blogíís je hlavně o HSM.... www.xchciftik.blog.cz

1. spřátelený blogííísek

28. dubna 2008 v 17:59 | Amelle |  .::affiliates::.
Své prvenství u mě získala B-kay se svým blogem www.kaulitzz.blog.cz Její blog je absolutní bomba. navíc píše skvělý povídky a dělá báječný designy..... btw můj design dělala taky x)
Amelle

Flumbing to Ecstasy 2 česky

28. dubna 2008 v 17:35 | Amelle
"Co tady děláte?" Štěknul Tom. Vadilo mu, že vypadají tak vesele.
"Ehm, jdu si pro svojí žehličku," odpověděl Georg. "Bill si ji půjčil, protože ta jeho se rozbila … A co tady děláš ty?" Oba jeho přátelé se dívali na zvláštní scénu před sebou se zvědavostí.
"Čekám, až se vrátí Bill," řekl Tom mrzutě a odložil triko, které právě skládal. "Zaslechli jste už něco?"
Sledoval jak se na sebe Georg a Gustav polekaně podívali a pak se vyděšeně podívali zpět na něj.
"Co?" zeptal se Tom, otrávený z obou dvou.
"Bill se vrátil asi před hodinou." Řekl konečně Gustav.
"Cože? Kde jste ho viděli?" Vyskočil Tom, zaplavila jej směsice úlevy a zklamání. Zklamání proto, že byl očividně poslední, kdo se to dozvěděl.
"Byli jsme dole v baru, když ho Saki přivedl." Dodal Georg.
"Aha, chápu a že byste mě přizvali?" mumlal Tom. Věděl, že jsou Gustav a Georg na něj pravděpodobně naštvaní a nezazlíval jim, že teď nechtěli jeho společnost, ale jeho nervy byly rozdrásané do krve. "Nebo, nevím, možná mi řekli, že už je zpátky, takže bych tu nešílel strachem?" rozčíleně na oba zíral.
"No, Bill říkal, že tě jde najít," řekl Georg pomalu. "Takže jsme nemysleli, že je potřeba, ti to říkat."
"Blbost!" prsknul Tom. "Byli jste na mě nasraní, takže jste mi to prostě neřekli a nechali mě tu se zbláznit!" Malá část Tomova mozku na něj křičela, aby už ztichl a šel najít Billa, ale ten zbytek byl neschopný myslet logicky a byl poháněný vztekem a strachem, který se v něm hromadil celý den.
Gustav a Georg se na něj dívali se zděšenými obličeji.
"Tome," řekl Gustav potichu. "Nikdy bychom nebyli takhle krutí."
Tomem se okamžitě prohnal stud.
"Já vím, že ne. Omlouvám se."
Gustav s Georgem na to už nic neřekli.
"Kde ho Saki našel?" Zeptal se roztřeseně Tom.
"Myslím, že to byl Bill, kdo našel Sakiho." Řekl Georg a už zněl uvolněněji. "Bill se ztratil, toulal se po okolí a pořád ho obtěžovali lidi, kterým nerozuměl. Neměl peněženku a nepamatoval si jméno hotelu, aby se mohl zeptat na cestu - nevěděl jak se zeptat na cestu."
Tom se nad tím musel usmát. Věděl, jak moc jsou závislí na svém týmu a uměl si představit, jak se Bill cítil.
"Snažil se ti zavolat," dodal Gustav jemně. "Neměl u sebe svůj telefon, ale našel nějaký automat na peníze. Tvoje je jediné číslo, které zná zpaměti, jenže… nevěděl, jak ty automaty fungují."
Chvíli všichni mlčeli, než Tom vyprskl smíchy a byl okamžitě následován ostatními. Věděl, že by se neměl smát tvrdé zkoušce, kterou jeho bratr podstoupil, ale byla to taková úleva, dozvědět se, že je Bill v pořádku a cítil se ještě lépe, když věděl, že mu chtěl zavolat.
"Nicméně, pak zahlédl v davu Sakiho." Řekl konečně Gustav.
"Jo, jeho je docela těžké přehlédnout," odpověděl s úsměvem Tom. "Ale pokud mě šel Bill najít, kde je? Já jsem byl celou dobu tady."
"Říkal, že půjde za tebou na pokoj, tak tam možná pořád je." Navrhl Georg.
Víc Tom nepotřeboval slyšet. Beze slova svým přátelům, si pospíšil ven z pokoje a halou zpět k tomu svému.
Přede dveřmi váhal pouze okamžik a dodával odvahu sám sobě vším, co na něj čekalo na druhé straně. Pomalu otevřel dveře a rozhlédl se, dokud neuviděl bratra, sedícího na zemi u nohou jeho postele. Bill držel na klíně Tomovu gibsonku a opatrně ji otíral hadříkem, kterým ji vždycky čistil Tom.
"Ahoj." Řekl Tom rozpačitě, vešel do místnosti a zavřel za sebou dveře.
Billovy oči se k němu bleskově zvedly a Tomovi jeho bojácný výraz připomněl jelena, chyceného ve světlech auta.
"Ušpinil jsem ji, omlouvám se."
Tom zatřásl hlavou a posadil se na zem, vedle svého bratra.
"Ne, já se omlouvám. Nemusíš to dělat." Vzal Billovi hadřík a kytaru z jeho klína odsunul stranou.
Bill sklopil pohled.
"Hádám, že nechceš, abych se jí dotýkal."
Tom měl chuť sám sebe nakopnout.
"Ne, to není kvůli tomu," řekl rychle. "Kytara je mi ukradená."
Bill se na něj zmateně zadíval.
"Choval jsem se hloupě," vyhrkl Tom. "Omlouvám se. Nic z toho, co jsem řekl, jsem nemyslel vážně. Jenom jsem… žárlil." Zrudnul a pohled zabodl do země.
"Žárlil?" Opakoval Bill a Tom cítil, jak jej něžně škrabká po ruce. "Žárlil na co?"
Tom to nechtěl říct, nechtěl to přiznat, ale věděl, že musí mluvit pravdu, aby vysvětlil svoje chování.
"Na toho chlápka, na toho, se kterým si mluvil po show." Zamumlal Tom a sledoval své prsty, jak nervózně škubou koberec.
"Cože? Tys žárlil na toho týpka? Já ale… teda já…" koktal Bill zmateně. "Nemám rád tohohle kluka."
"No, to bych rád viděl, jak se chováš ke klukovi, kterého rád máš." Zahučel Tom a ihned si uvědomil, jak hrubě to znělo. Kousl se do rtu.
"Ty to víš." Odfrkl si Bill a kolenem klepl do toho bratrova.
Tom zvedl pohled.
"Kdo?" chtěl vědět.
Bill se usmál.
"Ty."
Impulsivně Tom chytil bratra, který vykřikl překvapením, kolem pasu a stáhl si jej na klín, takže na něm Bill obkročmo seděl.
"Myslíš to vážně?" zeptal se Tom jemně a vyhledal jeho oči.
Bill se trochu zavrtěl, vypadal rozpačitě.
"To není něco o čem bych žertoval."
Tomovi ze srdce spadl obrovský kámen. Bill k němu necítí nenávist.
Sledoval, jak bratrův obličej pod jeho podhledem stále víc a víc červená a oči mu těkaly všude možně, jen aby se nemusel podívat na Toma. Jeho ruce pevně svíraly Tomova ramena a vypadal, jako kdyby chtěl utéct. Tom musel připustit, že jejich pozice byla dost intimní, ale nebyla tu žádná možnost, že by nechal své rozpaky znovu všechno zničit. Tentokrát chtěl všechno nechat tak, jak to má být. Přitáhl si Billa těsně k sobě a uvěznil jej v objetí. Bill vypadal, že se trochu uvolnil a ruce ovinul kolem bratrova krku.
"Už nikdy takhle neutíkej." Zamumlal Tom vážně a něžně Billa zmáčkl.
"Neuteču, slibuju." Odpověděl Bill a jeho odpověď zněla trochu tlumeně, jak měl obličej zabořený do Tomova krku.
Bill se konečně odtáhl a usmál se na Toma.
"S tím chlápkem jsem mluvil jen proto, že on se začal bavit se mnou o muzice a o kapele. Opravdu vypadal, že ho to zajímá, víš? Vlastně, muzikanti vždycky mluví jen s vámi, protože vy hrajete. Já jsem jen zpěvák, jediné na co se mě ptají je oblečení." Protočil Bill oči.
"Jenom zpěvák?" řekl Tom se smíchem. "Všichni vědí, že jsi nejoblíbenější."
Bill zatřásl hlavou.
"Jste daleko víc cool," řekl. "Vy jste ti miláčci."
"V žádném případě." Oponoval Tom.
"Ty jsi můj miláček." Řekl Bill potichu.
Tom se usmál a sehnul hlavu, aby schoval červeň ve tvářích. Ostýchavě se znovu zadíval na Billa.
"Ehm, nechci, aby ses dotýkal někoho jiného… kytary." Řekl a v poslední vteřině sklopil oči.
"Dobře." Odpověděl Bill. Tom se na něj podíval a uviděl záchvěv úsměvu, který se Bill snažil schovat. "Ale můžu se dotýkat tvojí?"
Tom cítil, jak se mu podbřiškem rozlil žár.
"Ano, samozřejmě, že můžeš." Jemně Billa stiskl, jak jej objímal v pase.
"Dobře," řekl Bill znovu a jeho hlas zněl nepřirozeně vysoko. "Ale budeš mi muset ukázat, jak na to."
Tom už se déle nemohl držet zpátky, přitáhl si Billa k sobě a začal jej líbat. Cítil, jak se Bill usmál, poté otevřel ústa, pouštěje tak bratra dovnitř a zasténal, když Tom dychtivě vystrčil svůj jazyk. Tom pocítil známe brnění ve slabinách, jak se mu Bill vrtěl na klíně. Věděl, v jakou chvíli Bill ucítil jeho tvrdnoucí penis. Billovy pohyby se na chvíli zastavily a poté se na Toma víc přitiskl, jako by testoval jeho reakci. Ale Tom už teď v žádném případě ani nepomyslel na přerušení, namísto toho uvítal tření mezi nimi a zády zatlačil proti posteli, takže se mohl víc přirazit k Billovi.
Zasténal, jak se na něm Bill zhoupnul, s ústy stále pevně přitisknutými k těm bratrovým. I kdyby tohle bylo všechno, co by mu Bill dovolil, Tom by to s ochotou přijal. Chtěl zjistit, kolik toho bude moci ze svého bratra rozbalit. Vklouzl rukou mezi ně a celou dobu ji měl přitisknutou k Billovi, takže bratr věděl, co přesně teď Tom zamýšlí.
Bill se odtáhl, rudý v obličeji a prudce oddechující. Upřeně se díval na Toma, jako kdyby chtěl vidět, jak bude Tom pokračovat. Jakmile Tom rozepnul první knoflíček Billových džínů věděl, že tohle teprve bude ten pravý test. Nyní to bude ten pravý moment kdy zjistí, jestli je schopný to udělat. Ruka se mu lehce třásla, ale nepřestal. Tahal dolů za okraj Billových boxerek, dokud neodkryl jeho penis. Tom se na něj ale nepodíval, ani když okolo něj svíral prsty, protože se stále díval bratrovi do obličeje. Bill usykl a zhluboka vydechl, když jej Tom poprvé pohladil. Tom se konečně odvážil sklopit pohled a uviděl, že Bill vypadá skoro stejně jako on sám, což nebylo překvapením. Momentálně se stejně dokonce i cítil. Tom ještě nevěděl, jak to má Bill rád, takže nechal svoje pohyby něžné a pomalé.
Billovy prsty se mu zaryly do ramene a trochu se mu na klíně zavrtěl, oči pevně zavřené.
"Tome," zakňoural.
Tom rychle zvedl hlavu z místa, kam se upřeně díval na svou ruku. Bill vypadal, jako kdyby měl bolesti.
"Děje se něco?" zeptal se Tom. Bál se, že to bratr ukončí, protože už nechce pokračovat.
Bill důrazně zatřásl hlavou a prsty ještě více zaryl do bratrova ramene.
"Jen …" hrozně zčervenal a Tom přemýšlel, jestli by prostě neměl přestat. Ale Bill sevřel ruku okolo té Tomovy, kterou měl na jeho vzrušení a zmáčkl. "Silněji." Zašeptal a stydlivě odvrátil pohled.
Tom proklínal sám sebe, že si neuvědomil, že Bill je taky kluk a potřebuje, aby se jako kluk uspokojoval. Chtěl, aby to pro Billa bylo perfektní a chtěl, aby věděl, jak moc tohle chce. Sevřel ruku okolo Billa těsněji a začal s ní pohybovat rychleji. Zkoušel si představit, jak se uspokojuje sám, jaké dělá pohyby, to by se mělo Billovi líbit.
Bill trochu zaklonil hlavu a z úst vypustil hluboké zasténání, jak jej Tom zpracovával.
"Oh bože …" zašeptal.
Tom byl svým bratrem přímo zhypnotizovaný. Obličej se mu kroutil rozkoší a boky se jemně pohupovaly ve stejném rytmu jako se pohybovala Tomova ruka. Věděl, že nezáleží na tom, s kolika chlápky Bill mluví, protože jedině Tom mohl své dvojče vidět takhle. Billova ruka přejela přes Tomovo rameno, až narazila na krk. Horečně strčil dlaň pod bratrovo triko, kde znovu sevřela jeho rameno. Bill potřeboval cítit kůži, Tom ten pocit znal.
Bill se naklonil a olízl bratrovy rty, a Tom cítil, jak se Billovi víc a víc zrychluje dech. Tomovy kalhoty byly pro jeho penis už příliš těsnou pastí. Poslepu volnou rukou nahmatal svůj zip, zatímco tou druhou se snažil udržet pravidelné pohyby na svém bratrovi. Bill zpozoroval co dělá a vyprostil ruku zpod jeho trika, aby mu pomohl. Tom na sobě cítil Billovy oči, když se jeho penis konečně uvolnil z kalhot a cítil, jak bratr prsty lehce přejíždí po jeho vrcholku. I když nikdy nechtěl víc, než aby se jej Bill dotýkal, potřeboval se soustředit na jeho uspokojování, potřeboval být ten, kdo to udělá. Třesouc se, vzal Billovu ruku a dal si ji zpět na rameno.
"Ještě ne." Zašeptal.
Už pomalu nemohl odolat tření Billa o své vzrušení, byl to nádherný pocit. Najednou sebou Bill na jeho klíně škubnul a vykřikl. Tom pochopil, začal rukou pohybovat rychleji a cítil vlhko i na svém vzrušení, jak se na něj bratr udělal. Bill se mu zhroutil do náruče a obličej zarazil do jeho ramene. Tom cítil jak se třese a pevně jej objal.
"V pořádku?" zamumlal něžně do Billových vlasů.
Bill vydal jakýsi tichý zvuk a přitiskl se víc k Tomovi. Tom jej tak nechal, dokud Bill sám nezvedl hlavu.
"Já se normálně ne to… víš, tak rychle."
Tom se zazubil, protože věděl, že jej Bill nevidí. Byl na sebe nesmírně pyšný.
"To je v pořádku, opravdu." Políbil Billa do vlasů.
Bill se narovnal a Tom viděl, jak mu rudě září tváře. Nikdy mu nepřišel víc roztomilejší.
"Bože," zamumlal Bill, když sklonil hlavu ke svému klínu. "Udělal jsem se všude po tobě! Moc se omlouvám." Na Toma se ani nepodíval.
Tom se podíval dolů na svůj penis a zavzdychal. Nikdy nebyl takhle nažhavený.
"To nevadí, je to pořádně sexy. Ty jsi sexy."
"Opravdu?" zeptal se Bill.
"Opravdu." Odpověděl Tom prostě. Jemně přejel prsty po svém vzrušení, stíraje trochu mléčně bílé tekutiny a šokoval bratra tím, když si prsty olízl.
"Už se tě můžu dotknout?" Zašeptal Bill, oči doširoka otevřené, jak sledoval Tomovy prsty mizící v jeho ústech.
Tom jenom zabručel a boky zatlačil nahoru doufaje, že Bill pochopí, že ano, že se jej rozhodně může dotknout.
"Běž na postel." Nařídil mu Bill plaše, když sklouzl z jeho klína.
Tomův penis sebou škubl. Nebyl si jistý, co Bill na posteli plánuje, ale měl tušení, že se mu to bude líbit. Roztřeseně se postavil a sedl si na okraj postele, čekávající další instrukce. Očekával, že se k němu Bill připojí, ale ten, namísto toho, se k němu po kolenou připlazil a teď seděl mezi Tomovýma nohama.
"Oh…" zvládl Tom vyslovit, když mu došel Billův záměr. Podíval se dolů, na bratrův úchvatný obličej a zdálo se mu, že jeho srdce vynechalo. Bill byl ten jediný, který jej mohl zničit zlomením srdce, ale také byl tím jediným, komu Tom své srdce svěří.
"Ehm, tohle nemusíš dělat." Řekl rychle.
"Šššš."
"Fajn."
Tom zasyčel a mezi prsty zmáčkl peřinu, když Billův jazyk udělal svůj první pokusný pohyb po délce jeho vzrušení. Tom protočil oči a krátce zauvažoval, jestli tohle vůbec přežije. Nohy se mu třásly a Billovy ruce jej pohladily přes kolena, než ho vzal do úst.
Tom zasténal a pohled pevně držel na bratrovi, klečícím před ním a sajícím ho.
"Úžasné." Zašeptal sám sobě.
Bill jej pustil a plaše se na něj podíval.
"Nikdy jsem tohle nedělal, takže opravdu nevím, jak se to dělá." Přiznal.
Tom polknul.
"Jenom, ehm… pokračuj, prosím v tom, co jsi dělal." Řekl spěšně.
Bill se usmál a znovu jej vzal do úst, přejíždějíc jazykem nahoru a dolů po spodní straně Tomova penisu.
"Aaaaaaah a prosím, nikdy nepřestávej." Mumlal Tom a jeho boky sebou škubly nahoru.
Bill zasténal a začal sát silněji, jeho rty přejíždějící pokaždé trochu rychleji.
"Kruci." Trhl sebou Tom, oči pevně zavřené. Tajně o tomhle snil nesčetněkrát a nyní tu doopravdy seděl a Bill mu ho kouřil, Bill ho chtěl ve svých ústech. Přemýšlel, kam všude ho Bill ještě pustí a jen nad tou myšlenkou se mu sevřela varlata a zkroutily prsty u nohou. "Musíš mě nechat, tohle ti udělat." Zalapal po dechu.
Bill jej znovu pustil a Tom se zadíval dolů do jeho přivřených očí. Žaludek mu poskočil, když uviděl, jak má Bill doruda prokrvené rty.
"Nechám tě udělat cokoliv." Odpověděl Bill naprosto vážně. Očima zůstal viset v těch Tomových, když jej vzal opět do pusy.
Tom zalapal po dechu a odpověděl jedinou možností, kterou měl, když se mu bratr prakticky sám nabídl na stříbrném podnose. Vyvrcholil.
S krátkým hlasitým výkřikem se Tom udělal do Billových úst a doufal, že to Bill zvládne, protože Tom neměl čas to kontrolovat. Billovi to zřejmě nevadilo, protože pokračoval v sání bratra, dokud Tom nespadl na záda na postel, třesouc se a lapaje po dechu.
Oči měl zavřené, nemohl nic vidět jak tam ležel a celé tělo jej brnělo v doznívajícím orgasmu, ale cítil, jak se prohnula matrace, když si Bill vylezl k němu. Cítil, jak se mu na břicho položila ruka. Otevřel oči a viděl, jak se na něj Bill starostlivě dívá. Stáhl bratra tvrdě dolů a zaútočil na jeho ústa s horkým vlhkým polibkem.
"Asi bych si měl dát sprchu." Zamumlal Tom, kousaje si ret, když bratra pustil. "Jsem špinavý. Z koncertu, myslím." Usmál se na Billa.
Bill přikývl.
"Jo, určitě."
Tom se sesunul z postele a jak se postavil, tak se protáhl. Cítil se jako na vrcholku světa. Podíval se na bratra, který stále seděl na posteli, nejistotu v obličeji.
"Jdeš taky?" Tom k němu natáhl ruku a usmál se.
Billův obličej se okamžitě rozzářil, sklouzl z postele a chytil se Tomovy ruky.
Jak vedl bratra ke koupelně, přemýšlel Tom, jak dlouho bude trvat, než Billa přesvědčí, že jej skutečně a opravdu chce. Rozhodl se, že mu nebude vadit zkoušet to pořád a pořád dokola.

autor: Haylzee

Flumbing to Ecstasy 1 česky

28. dubna 2008 v 17:34 | Amelle
I když se ze všech sil snažil, Tomovy oči se stejně každých pár vteřin stočily k jeho bratrovi dříve, než se mohl ovládnout. Pokusil se zaměstnat tím, že podával obrovské černé kufry chlapíkovi, který je nakládal do autobusu, ale pak uslyšel Billův nezaměnitelný zvonivý smích a bylo to tu znovu. Jeho oči si jej zase našly. Ruce se mu sevřely v pěsti nad pohledem na jeho brášku, který se uvolněně opíral o stěnu pódia. Nebylo to skutečně tím opíráním. Nebylo to ani tím smíchem. Bylo to proto, že Bill se opíral a smál, zatímco byl zcela zabraný do toho, co mu říkal nějaký týpek, stojící před ním.
Tom znovu zašilhal na onoho chlápka, snaže se neprozradit, že už je to posté, co ho sleduje. A kdo ten idiot vůbec je? Držel kytaru a vypadal povědomě, očividně byl členem jedné z dnes hrajících skupin. Tom se zamračil, jak se ten typan trochu natočil a vyhrnul si triko. Ukazoval Billovi svoje tetování, které vedlo ze spodní části zad přes bok a končilo těsně nad jeho podbřiškem. Byl to nějaký tribal design, o kterém si Tom myslel, že vypadá směšně. Billovi se ale, zdá se, líbilo a aniž by si to Tom uvědomil, kopl do jedné bedny u své nohy, když se Bill sklonil, aby si tetování lépe prohlédl.
"Au!"
Tom se podíval dolů a uviděl Gustava, jak si drží ruku a ublíženě se na něj dívá.
"Kopl si mě do ruky, blbče!" zavrčel bubeník a s rukou trochu zatřásl, než kufr zavřel.
"Sakra, promiň," odpověděl Tom, sotva se na Gustava podívaje předtím, než se jeho pohled vrátil k místu, kde stál jeho bratr.
"Příště dávej bacha." Řekl Gustav nevrle, ale Tom to ani nezaregistroval, protože jeho pozornost opět upoutal Bill, který si nyní vyhrnoval červenou bundu, aby ukázal své vlastní tetování.
Tom se prudce nadechl nosem, když se objevila křivka bratrova boku, spolu s neslavně známou hvězdou, vytetovanou na něm. Možná by to nebylo tak zlé, kdyby Tom naprosto přesně nevěděl, jaký je ten bok na dotyk pod jeho rukou. Zčervenal, jak si na to vzpomněl a setřel si kapičku potu, která mu ulpěla na nose.
Tahle věc mezi nimi byla tak nová. Nicméně Tom věděl, že nebyla.
Celý svůj život si byli Tom a Bill velmi blízcí - Tom si ani nemohl představit nemít své dvojče. Vždycky si myslel, že je Bill neobyčejný. Něco drahocenného, co bylo Tomovi z nějakého důvodu darováno a jeho prací bylo se o to starat. Když byli děti, Tom si představoval, jak spolu budou navždy. Až do té doby, dokud si z nich ostatní děti ve škole nezačaly dělat legraci, protože se drží za ruce. Uvědomil si, že budoucnost, kterou si představoval, se neshoduje s tím, jak by svět měl fungovat. Jak rostli, společnost jej naučila rozdílu mezi správným a špatným. Správné bylo honit se za dívkami a snažit se je políbit a špatné bylo tajně se zajímat o to, jaké by bylo líbat svého bratra.
Ruce se mu znovu sevřely v pěst, když ten chlápek řekl něco, co Tom nemohl slyšet a Bill odpověděl hlasitým výbuchem smíchu. Tom se zamračil, nebyl zvyklý se dělit o Billovu pozornost. Bill byl přátelská osoba, vždycky byl, ale nikdy nestál moc daleko od svého bratra a sám si přátele obvykle nedělal. Dělali to společně a v poslední době to nebylo to jediné, co dělali společně.
Tomovi nezabralo moc času zjištění, že líbání holek není zase tak špatné. A bylo to tím lepší, čím byl starší. Ale nezastavilo ho to od přemýšlení, proč mu Bill byl dán, jako perfektně zabalený dárek, který ale nesměl rozbalit. Přišlo mu nefér, že i přesto, jak moc ho měl rád, dostane Billa k rozbalení někdo jiný a nechá si ho jen pro sebe. Tom tedy přijal tento malý vtip od života. Ve své mysli Billa zavřel do prosklené vitríny, zamkl dvířka a na ně si červeným písmem napsal:"Můžeš se dívat, ale nesahat".
Všechno se to ale změnilo před pár dny, když se opilá dvojčata z legrace prala a tahle bitva se změnila ve hru na dotyky. Předtím než Tom pochopil, co se vlastně děje, zjistil, jaké to přesně je, líbat svého bratra. Nebylo to divné, nebylo to špatné. Pro Toma to bylo pouze jako s několikaletým zpožděním. Líbání Billa pro něj bylo stejně přirozené jako dýchání a věděl, že před těmi mnoha lety měl dát na své srdce a ne na svou hlavu, když mu říkalo, že Bill je skutečně jeho.
Jejich první polibek netrval dlouho. Georg se objevil již po pár minutách, protože Tomovi prostě musel ukázat porno, které našel v hotelových placených službách. Ani potom se Tom necítil divně a oba, on a Bill, strávili zbytek noci hravým popichováním Georga a vyměňováním tajným úsměvů.
Druhý den si Tom opravdu nebyl jistý tím, co očekávat. Věděl, že se chce s Billem znovu líbat, ale nějak nevěděl, jak na to. A tak skončil v Billově pokoji těsně před tím, než měli jít spát. Nevěděl, zda to bylo nedostatkem alkoholu nebo oboustrannou nesmělostí, ale nic moc se nestalo. Zůstal, ačkoliv s bratrem pouze v tichosti leželi na posteli a dívali se na televizi. A celou tu dobu dumal nad tím, má-li něco udělat. Nakonec to byl Bill, kdo se kousek přisunul a položil si hlavu na Tomovo rameno. A tak i usnuli. Stále oblečení, pouze s tělesným teplem toho druhého.
Nyní byl Tom každou vteřinou víc a víc podrážděný a fakt, že si ho Bill ani nevšiml, to dělal jen horší. Zpěvák se ani nepodíval jeho směrem, když okolo něj Tom produsal a začal si balit kytaru, jak nejhlasitěji mohl. Měl chuť něco rozbít. A pokud se neuklidní, bude to obličej toho chlápka. Podíval se znovu jejich směrem a okamžitě si přál, aby to neudělal. Ten týpek držel svou kytaru zvednutou a Bill jemně přejížděl prsty po strunách.
Z nějakého důvodu tohle Tomovi vadilo víc, než si byl ochoten sám připustit. Možná to bylo proto, že Bill nikdy nevypadal takhle zaujatý některou z Tomových kytar a už vůbec se jich takhle nedotýkal. Nicméně se takhle dotýkal Toma předešlou noc.
Tom ještě jednou šel do Billova pokoje, aniž by věděl, co očekávat. Zhruba po hodině bezvýznamného tlachání a nervózního smíchu, se Tom konečně rozhodl, že něco musí udělat, jinak se z toho zblázní. Natáhl se, vzal Billovu dlaň a jemně ji zmáčkl.
Bill se přetočil a dívaje se Tomovi do tváře, se jen usmál. S přívalem odvahy se Tom sklonil a políbil jej, jenom malinko. Odtáhl se, ale Bill následoval jeho pohyb a přitiskl se k němu, ruce pomalu pokládaje na jeho pas. Tak jej Tom políbil znovu. Lehce a váhavě. Jeho rukám netrvalo dlouho začít prozkoumávat bratrovo tělo, hrudník, paže. Pohladil jej přes boky předtím, než mu přejel po stehnech. Bill umístil svoje ruce na Tomova ramena a něžně přes ně přejížděl prsty. Polibky se prohloubily a staly se více naléhavými. S pocitem přirozeného nutkání dostat se co nejblíže, se Tom přitiskl k Billovi. A srazil se s realitou v podobě Billova vzrušení, které se otřelo o to jeho.
Kousek od sebe odskočili a tohle bylo poprvé, kdy Tom opravdu přestal myslet na to, co dělají. Oba byli zrudlí ve tváři a prudce oddechovali. Bill se na něj díval s široce rozevřenýma očima a Tom se najednou cítil jako v situaci, se kterou si neví rady. Mumlaje něco o nutnosti odpočinku na jejich show následující den, se rychle vypařil do svého pokoje, sotva se Billovi podívaje do očí.
Hodiny ležel na posteli a jen přemýšlel, kam se to vlastně dostal. Líbat Billa, držet ho blízko u sebe, vypadalo tak snadně. Ale Tom se musel ptát sám sebe, jestli je schopen zajít takhle daleko s jiným klukem, se svým bratrem. Co když se tahle věc s Billem děla jen proto, že Tom cítil příliš oddanosti, přivlastňoval si jej? Pokud by to vyšlo, jak by to fungovalo? Tom sám o sobě přemýšlel, jako o tom dominantním, ale co když Bill nebude souhlasit? Ale jakmile si to začal všechno představovat v hlavě, řekl si ano, s Billem by byl schopný zajít i takhle daleko. Bolestivé vzrušení v jeho kalhotách, jak si představil bratra pod sebou, byl největší důkaz.
Kvůli obrovské show ten den, Tom neměl šanci si s Billem promluvit o předešlé noci, ale byl rozhodnutý, že to udělá. Sledoval Billa, jak lítá po pódiu, pohlcený ve svém živlu a byl si čím dál tím více jistý, že ho chce. Bylo to elektrizující, přidávající vystoupení lehce hysterické bzučení a jen zvyšující výšky, ve kterých se Tom už tak vznášel. Bylo to nejlepší, co kdy při vystoupení cítil a nechtěl, aby to někdy skončilo.
Všichni byli tak nadšení, když opustili pódium. Cítili se napumpovaní adrenalinem a byli opravdu pyšní, jak jim to vyšlo. Nálada byla až euforická, jak v kapele, tak mezi členy týmu a Tom se prakticky vznášel, protože věděl, že jakmile dostane příležitost, tak svému bratrovi ukáže, jak moc jej doopravdy chce.
Potom se, samozřejmě rozhlédl, aby se podíval, kde vlastně jeho bratr je a našel ho v živém rozhovoru s tímhle týpkem. A jeho nálada vzala za své. Nemyslel si, že by se na něj Bill zlobil. Jeho bratr se k němu choval stejně, jako jiné dny a bylo naprosto zřejmé, že je v dobré náladě. Tak, proč byl někde támhle, když po vystoupení byl obvykle s Tomem? Moc líný na to, aby pomohl, byť jediným prstem, Bill vždycky poskakoval okolo svého bratra, který balil věci, a jen mluvil a mluvil o právě proběhlém vystoupení. Ale dnes, jako by Tom neexistoval.
Stiskávaje čelisti, se Tom snažil zaslechnout, co jeho bratr říká. Ale mohl si jen domýšlet určitá slova. Byl zmatený a naštvaný tím, jak se mohl tak krásný den takhle pokazit. Už byl připravený popadnout Billa, utéct s ním a dokončit, co začali minulou noc, přestože věděl, že Bill byl stejně vystrašený, jako on sám. Ale pořád to byl Tom, kdo utekl. Cítil se zodpovědný. Ale teď už se vůbec necítil tak jistě. Co když to svým odchodem opravdu zkazil? Bylo mu z toho špatně. Ještě ani neměli šanci pořádně začít a už se možná nic nestane, možná už to všechno zničil.
Poručil sám sobě se uklidnit, ale bylo to opravdu těžké, když mu v mysli pořád hlodal ten malinký červíček pochybností. Co když to Bill ve skutečnosti nikdy nechtěl? Co když si jen tak hrál, aby zjistil, jestli se mu líbí kluci? Co když něco plánuje s tímhle chlápkem? Tom věděl, že tohle jen tak nezvládne. Zničí ho to.
Tom se otočil, aby znovu prozkoumal scénu před sebou a zkameněl překvapením, když uviděl Billa, jak zvedá jeho oblíbenou kytaru, jeho Gibsonku. Co s ní dělá? Bill ji neohrabaně držel v rukou, nebyl zvyklý ji nosit a vypadal extrémně nemotorně. Držel kytaru tak, aby se na ní mohl týpek podívat a Tom se zamračil, když natáhl ruku k dotyku. Nemohl uvěřit tomu, že jeho drahocenná kytara byla využita jako nějaká kulisa pro tuhle malou flirtovací hru.
Najednou kytara Billovi vyklouzla z rukou a přistála, s hlasitou ránou, na zemi. Bill, kterému ruce okamžitě vzlétly k ústům, od kytary zvedl pohled k Tomovi, který nyní mířil směrem k nim. Bill otevíral pusu, aby něco řekl, ale Tom jej přerušil.
"Co to, do prdele, děláš, Bille?!" Vyjekl Tom. To byla poslední kapka. Už předtím se cítil, jako by měl puknout a vidět tohle, jej opravu dorazilo. Všechno jeho zklamání, které se v něm hromadilo po show, hrozilo prorazit ven a to v jakékoliv formě.
"Omlouvám se, byla to nehoda." Řekl Bill tiše.
Chlápek, se kterým Bill mluvil se sklonil a kytaru zvedl ve stejnou chvíli, jako se pro ni natáhl Tom.
"Hej, je to v pohodě, nic se jí nestalo." Řekl přívětivě.
"Nesahej na ni." Zavrčel Tom a vyškubl mu kytaru z rukou.
"Tome," Bill se na bratra zamračil a překvapeně se ozval.
Tom se na něj upřeně zadíval, chtěl mu ublížit.
"A kdo ti vůbec sakra dovolil, se jí dotýkat?"
Billova ústa se párkrát otevřela a opět zavřela, vypadal ohromeně.
"Co? Ty si nemyslíš, že potřebuješ povolení? Proč - protože si můj bratr nebo protože si myslíš, že můžeš dělat všechno, co, zatraceně, chceš?!" řval Tom.
"No tak, kluci, uklidněte se." Georgův ustaraný obličej se objevil vedle Toma.
"Ne, já se, kurva, neuklidním!" Tom mohl cítit, jak rudne, mohl cítit, jak se mu napínají svaly. Jeho oči neopustily ty bratrovy. "Nemáš žádné právo jen tak jít a sahat na mé věci. Co není tvoje, ti může být u prdele - možná bys to cítil stejně, kdybys taky hrál na nějaký nástroj," ušklíbl se.
Tom chtěl svá slova vzít zpátky, ihned jak je řekl a uviděl bolest v Billových očích a to, jak mu poklesla ramena, když přerušil jejich oční kontakt a zadíval se na zem.
Beze slova odstrčil Toma stranou a rychle odešel pryč, mizejíc v davu lidí, až Tom už více nemohl vidět ani záblesk jeho červené bundy.
Tom se rozhlédl a zjistil, že všichni přestali pracovat a jen na něj zírali. Nikdy se necítil jako větší idiot.
Chlápek, se kterým Bill mluvil, po něm hodil rozpačitým pohledem a pomalu odešel, poflakovat se někam jinam.
"Pěkné," zamumlal Georg potichu, jak se začali všichni postupně vracet ke své práci.
"No a co," prsknul Tom. "Zasloužil si to."
Přál si, aby tomu mohl věřit, ale pravda byla, že se cítil jako parchant. Myslel si, že předtím to pokazil, ale to se nedalo srovnávat s tím, co provedl teď.
Tom hodil svou Gibsonku do kufru a dokončil balení v tichosti. Neodvážil se podívat na Georga nebo Gustava, v obavách před jejich obviňujícím pohledem. Všechno, co mohli oni vidět bylo, jak šel po Billovi kvůli kytaře, ale jen on sám věděl, že toho bylo daleko víc.
"Kde je Bill?" zaslechl za sebou Tom hluboký hlas a otočil se, aby uviděl obrovskou postavu Sakiho, stojící u Georga.
Basista se upřeně zadíval na Toma.
"Proč se nezeptáš jeho?" řekl, ukazujíc na Toma a chystal se odejít pryč.
"Protože se ptám tebe." Odpověděl Saki klidně, chytil Georga na zádech za triko a zatáhl jej zpátky.
Georg si povzdechl. "Tom na něj řval a on utekl."
Bodyguardův obličej byl bez jakéhokoliv výrazu, jen si od pasu vyndal vysílačku a potichu do ní začal mluvit. Na Toma nebo Georga se ani nepodíval, když hbitě odcházel pryč.
Tom jen protočil oči a posadil se. Snažil se vypadat znuděně. Přál si, aby se už Bill objevil a oni mohli odjet.
Po půl hodině začínal Tom panikařit. Bill nebyl k nalezení a z okolní atmosféry mohl Tom vycítit, že není sám, kdo má obavy. Ale on byl jediný, který se je snažil neprojevovat.
"Posílají nás zpátky." Zamumlal Georg, když přišel k místu, kde seděl Tom s Gustavem.
"Zpátky? Kam zpátky? Na hotel?" zeptal se Tom překvapeně.
"Jo."
"Bez Billa?" zeptal se Tom znovu.
"Řekli, že ho Saki najde. Chtějí nás už zpátky na hotelu, kde nás můžou hlídat." Řekl Georg a zněl pěkně rozčíleně.
Tom zkřížil ruce na prsou, aby se mu netřásly.
"Kdyby jenom Bill nebyl jako velké dítě." Řekl strnule a postavil se. Věděl, že je tvrdohlavý, ale nemohl si pomoct. Vždycky ho rozčilovala Billova malá flirtovací setkání a více než jednou mu myslí proběhlo, že se jeho bratr mohl někde znovu potkat s tím chlápkem. Cítil, jak se mu svírá hrdlo.
Gustav vydal jakýsi tichý zvuk, u kterého si Tom byl jistý, že je míněný na něj a postavil se. Tom následoval ostatní zpět do dodávky. Všichni tři zůstali potichu, jak museli být pohromadě celou cestu na hotel. Celou dobu se Tom snažil tvářit, že se vůbec o nic nestará, ale uvnitř byl zoufalý. Ani si už nemohl vzpomenout, kdy naposledy nevěděl, kde přesně jeho bratr je. A obvykle to ani tak nebylo daleko od Toma.
Když dorazili na hotel, Gustav a Georg se vypařili na své pokoje a Tom byl rád. Nevěděl, jak dlouho by ještě vydržel udržovat ten lhostejný výraz. Odhodil své věci na podlahu a okamžitě šel do koupelny, opláchnout si obličej vodou.
Jakmile v koupelně skončil, přecházel neklidně po pokoji a beznadějně se díval na svůj telefon, ležící na posteli. Věděl, že nezačne zvonit, protože ten Billův ležel hned vedle něj. Už dříve ten den jej bratr požádal, aby mu ho pohlídal a Tom ho měl zastrčený v zadní kapse kalhot.
Nemohl jenom tak sedět a čekat, cítil se bez Billa tak odříznutý a nevyrovnaný. Potřeboval mu být blíž. Tom opustil svůj pokoj a chodbou přešel do toho Billova. Uvnitř byly všude rozházeny bratrovy věci a Tom se cítil trochu klidnější, jen když tam byl. Žaludek se mu stále svíral, jak si lehal na postel a věděl, že se neuklidní, dokud nebude mít Billa zpět, dokud jej neuvidí a neujistí se, že je v pořádku. Ale ani tak nevěděl, jak bude vypadat jejich přivítání. Nezazlíval by Billovi, kdyby s ním už nikdy nechtěl promluvit. Věděl, že bratra přede všemi ztrapnil a ještě hůř, že mu svými slovy ublížil.
Tom vztekle praštil do matrace. Jak mohl být tak hloupý? Otočil hlavu a zabořil obličej do Billova polštáře, mohl ho z něj cítit. Mysl jej zavedla do předchozí noci, když tu leželi spolu a líbali se. Pamatoval si šok, jak ucítil Billovo vzrušení skrz jeho kalhoty. Kdyby se tak nevyděsil a neutekl - Bill by možná nikdy nezačal mluvit s tím chlápkem a nic z toho by se vůbec nestalo. Bill by tu byl právě teď s ním a Tom by jej mohl líbat, dotýkat se ho. Čím víc o tom přemýšlel, tím hloupější mu přišlo, jak byl překvapený z Billovy erekce. Stejně jako měl penis Tom, měl jeden i Bill a tak to u nich prostě bylo. Pravda, nikdy neměl zájem o penis někoho jiného, ale tohle nebyl jen tak někdo, tohle byl Bill, jeho druhé já.
Tom se s povzdechem sesunul z postele a začal ze země sbírat všechno Billovo oblečení. Potřeboval něco dělat, nesnášel pocit bezmocnosti. Kdyby nebyli v nějakém cizím zahraničním městě, chtěl by být tam venku a hledat. Bill mohl být kdekoliv a nebylo to tak, že by se mohl jen tak bez povšimnutí toulat po okolí. Tom odrazil stranou hrozné myšlenky na únos fanynkami nebo týrání kriminálníky, kteří si myslí, že Bill je zrůda. Přemýšlel, jestli má Bill také strach a jen ta myšlenka mu způsobovala bolest.
Bez věnování pozornosti tomu, co vlastně dělá, začal Tom úhledně skládat všechna Billova trička a dával je na hromádku na postel. Nevěděl, jak dlouho tam skládal a dával na hromádky, když se rozrazily dveře a dovnitř vešli Gustav s Georgem, rozesmátí nějakým soukromým vtipem.

autor: Haylzee